Apokalypsa může mít různou podobu. Jak by vypadala ta, kdyby se Země znenadání přestala otáčet kolem své osy?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Jsou věci, o kterých v našich každodenních životech příliš nepřemýšlíme, protože je bereme za samozřejmé. K takovým věcem patří i nejrůznější astronomické jevy. To, že se naše planeta otáčí kolem své osy a díky tomu se střídá den a noc, pokládáme od narození za dané a neměnné. Co by se ale stalo, kdyby se najednou tato rotace zastavila?

Jakou rychlostí se Země vlastně otáčí?

Naše planeta se neustále otáčí kolem své osy, i když to nevidíme, neslyšíme ani necítíme. Kdyby se rotace zastavila, byl by to velký problém, který by znamenal konec života. Naštěstí to je velmi nepravděpodobné, neboť neexistuje žádná přírodní síla, která by otáčení Země zastavila. To je i jeden z důvodů, proč se naše planeta otáčí už od svého vzniku.

Země vykoná jednu úplnou otáčku kolem své osy každých 23 hodin, 56 minut a 4,09053 sekundy. To znamená, že se země na rovníku pohybuje rychlostí přibližně 1 770 km/h a na pólech se rychlost otáčení snižuje na nulu. Pokud by se planeta náhle zastavila, úhlový moment přenášený na vzduch, vodu či na pohoří podél rovníku by se nadále pohyboval touto rychlostí. To by vedlo k roztrhání zemského povrchu na kusy a k vyslání těchto úlomků do horních oblastí atmosféry a vesmíru.

Hlavní viník = úhlový moment hybnosti

Lineární hybnost je součinem hmotnosti objektu a jeho rychlosti. Cestující jedoucí v autě, které náhle zastaví, se tak bude díky lineární hybnosti pohybovat dál. Úhlová hybnost je rotační obdobou lineární hybnosti. Je to součin momentu setrvačnosti, neboli rotační síly potřebné k otáčení hmoty, a úhlové rychlosti. Jedním ze základů fyziky je zachování úhlového momentu hybnosti, jakmile se něco roztočí, musíte působit stejnou silou v opačném směru, aby se to přestalo točit.

Konec lidstva

Kousky, které by se odtrhly od povrchu, by časem znovu získaly určitou rotaci, jak by Země a její části pokračovaly ve své dráze kolem Slunce. Nakonec by gravitační síla planety přitáhla úlomky zpět s nečekaným účinkem. Představte si to jako meteorit letící po obloze. Zbytky, které by skončily ve vzdálených částech atmosféry a vesmíru, by byly gravitační silou planety přitahovány k povrchu a při nárazu by uvolnily energii. Neustálé bombardování těmito kousky by pravděpodobně zkapalnilo kůru do roztaveného „oceánu hornin“. Menší část úlomků by mohla být pohlcena gravitační silou Měsíce a jejich bombardování by na něm vytvořilo nespočet dalších kráterů. Dalším jevem, ke kterému by díky náhlému zastavení otáčení kolem osy došlo, by bylo vypaření většiny vody na povrchu planety.

Zdroj: livescience.com

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu