Vzducholoď Hindenburg: Stačila jedna jiskra, aby došlo ke katastrofě

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Lidé odjakživa toužili létat jako ptáci. Elegance při letu jim učarovala. Nejprve zkoušeli vzlétnout pomocí horkovzdušných balonů, které v polovině 19. století nahradily vzducholodě. Ty zprvu poháněl lehký parní stroj, pak elektromotor. Jejich vývoj pokračoval kupředu a od roku 1910 začaly vzducholodě sloužit i k civilní letecké přepravě.

Bombardéry ve Velké válce

Vzducholodě jsou spjaty zejména se jménem hraběte Ferdinanda von Zeppelina, který zdokonalil jejich konstrukci pomocí hliníkové kostry. Během Velké války se vzducholodě používaly pro dálkový průzkum, dokonce fungovaly jako první bombardéry. Využívaly je státy jako Francie, Itálie, Německo, Rusko, USA i Velká Británie.

Transatlantické lety

V období mezi válkami vývoj vzducholodí pokračoval. Byly zdokonalovány tak, že dokázaly přeletět vzdálenost Evropa-Amerika. Bohužel s jejich provozem byly spojeny také katastrofy, jež zapříčinil vysoce vznětlivý vodík, jež tvořil jejich náplň. Bývaly ohrožované blesky i jiskrami z motoru a na jejich palubách se nesmělo kouřit. Největší rozkvět zaznamenaly vzducholodě ve 30. letech minulého století. Konec jejich éry předznamenala zkáza vzducholodi Hindenburg, jež se udála 6. května 1937.

Luxusní vzducholoď Hindenburg

Jméno dostala po říšském prezidentovi Paulovi von Hindenburg. Vynikala novou konstrukcí z duralu dlouhou 245 metrů. Byla jen o 25 metrů kratší než Titanic, uvezla až 72 pasažérů, 61 členů posádky a náklad včetně malých automobilů. Mohla dosáhnout rychlosti až 135 km/h. Její luxusní interiér nabízel poměrně velký prostor, k dispozici bylo občerstvení, na palubě hrál pianista. Na to, aby se mohl někdo mohl vzducholodí Hindenburg proletět, nesměl pocházet z chudých poměrů. Cena letenky se rovnala ceně automobilu. Vzducholoď pravidelně létala transatlantické lety.

Katastrofa ve vzduchu

Na svoji poslední cestu se vzducholoď Hindenburg vydala 3. května 1937, kdy vzlétla z letiště ve Frankfurtu. Jejím cílem byl New York, kam měla dorazit o tři dny později. Cestou nad Atlantikem kvůli bouři nabrala zpoždění, takže k přistání se chystala až pozdě odpoledne 6. května. Bohužel ve výšce při přistávacím manévru vznikl v její zadní části požár s fatálními následky. Celá vzducholoď shořela během pouhých 34 sekund. O život přišlo 13 cestujících a 22 členů posádky. Jako možná příčina požáru se uvádí jiskra z nashromážděné statické elektřiny.

1917, Halifax: Srážka dvou nákladních lodí způsobila jednu z největších nenukleárních explozí v dějinách. Následky byly tragické.

Díky tomu, že na letišti v New Yorku na přistání vzducholodi čekala spousta lidí včetně novinářů a filmařů, je její nehoda zaznamenána i na filmovém pásu. Efektní filmové záběry tak silně zapůsobily na veřejnost, že ta pozbyla v tento typ cestování důvěru.

A to byl konec dopravy prostřednictvím vzducholodí. 

Zdroj: Airships.net, Wikipedia | foto: Wikimedia, CC

Autor: Michaela Richterová
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT