Ve středu ráno obletěla celou Českou republiku smutná zpráva, že Karel Gott zemřel. Dožil se krásných osmdesáti let a naposledy vydechl doma v kruhu rodinném ve spánku. Svůj život prožil naplno a v našich srdcích navždy zůstane zapsaný jako Mistr a Božský Kája.
Za celou svou kariéru dokázal uhranout nejen české publikum, ale i to zahraniční. A nejen protože uměl krásně zpívat. Byl to člověk se srdcem na pravém místě, věčně usměvavý a spokojený. Jaký byl Karel ve svém soukromí a jaké měl zvyky?
Člověk jako každý jiný
Už od dětství tíhnul Karel Gott k umění. Jeho tatínek s tím sice moc nesouhlasil a chtěl, aby se vyučil řemeslu, jeho maminka ho ale podporovala, protože sama měla umělecké cítění. A co malého Karla nejvíce bavilo? Malovat a zpívat. Jako malý měl rád pohřby, prý ho fascinovaly. Ty také velice rád maloval a své pocity přenášel často na plátno. Jeho maminka vždycky chtěla, aby si za ženu vzal Jiřinu Bohdalovou. Karel měl ale jiný vkus. Měl rád ženy s dlouhýma nohama a výrazným nosem. A když svou budoucí manželku Ivanu požádal při prvním setkání o telefonní číslo, ona mu nedala to správné, protože byla v té době zadaná. Jak to dopadlo, všichni víme.
Karel Gott byl člověk jako každý jiný a nikdy si nepotrpěl na hvězdné manýry. Nikdy mu například nevadilo létat ekonomickou třídou. Nenáviděl sportování a běžně jste ho mohli potkat ve vyhlášených pražských řeznictvích, kam si chodil na různé dobroty. Z masa měl vždy nejraději to jehněčí. Nikdy nejedl před vystoupením, ale až po něm. Kávu si vařil z minerálky a nikdy nejedl česnek, když šel mezi lidi. A čím byste ho pohostili? Klasickým gulášem z kližky. I takový byl Karel Gott. Obyčejný člověk, který bojoval s dotykovým telefonem a s emaily mu musela pomáhat manželka.
Muž, který žil ve stínu Karla Gotta
Jako každá známá osobnost samozřejmě i Mistr Karel měl své dvojníky. Pan Jiří Svatek se dokonce za něj vydával. Jeho tvář sice stou Mistrovou neměla nic moc společného, ovšem jeho láska ke Karlovi byla větší. A když už mu i lidé v okolí začali říkat Karle, přejmenoval se. Z Jiřího se tak stal oficiální Karel.
Dnes už Karel Svatek to vysvětlil tím, že když už si ho pletli i lidé na ulici a kolegové v práci, ztotožnil se s tím, že je Karlovi Gottovi skutečně podobný a tak se nechal přejmenovat. A jak se k tomu vyjádřil sám Karel Gott, když se o panu Svatkovi dozvěděl? „Nevím co je to za pána. Je možné, že jsme se někde setkali, ale já si to nepamatuji. Víte, s kolika lidmi přijdu do styku? Jestli mě napodobuje, pak mu to nemám za zlé. Já mám řadu imitátorů a to svědčí o tom, že je asi co napodobovat.“ uvedl tehdy Karel Gott.
Proč a co maloval? Jaké byly jeho obrazy?
V mládí ho přitahovaly obrazy možná ještě více než samotné zpívání. Hlásil se dokonce na výtvarnou školu, kam ho ale nepřijali. Škoda to určitě nebyla, protože i po letech zpívání si cestičku k malování zase našel. Naplno se do toho vrhnul v 90. letech. Od té doby měl několik výstav a jeho obrazy se líbily i v zahraničí. Už jako malý chlapec vytvořil Karel Gott několik velmi zdařilých kopií slavných obrazů od slavných umělců. I když zpívání nakonec zvítězilo, byl pořád talentovaný a nadaný malíř.
Věnoval se olejomalbě. A co nejraději kreslil? Zpěvák zachycoval prostřednictvím svých obrazů své aktuální pocity. Jeho olejomalby tak nesly názvy jako Proti větru nebo První polibek. Sám Mistr se jednou vyjádřil ke svému malování: „Večer se posadím před plátno a do příštího rána vykouzlí mé ruce obraz. Ano, maluji problémy, které tíží mou duši. Obrazy jsou zrcadlem mého charakteru.“
Jakoby mu šlo všechno, na co sáhl. A takového si ho budeme všichni navždy pamatovat.
