Když bylo Rakušanovi Adamu Rainerovi 19 let, psal se rok 1918. V té době už měl za sebou dva neúspěšné pokusy o vstup do armády, při nichž mu naměřili výšku okolo 135, resp. 140 cm. Zprvu jasný případ nanismu se však během následujících let ukázal být velmi zvláštním. Rainer totiž začal po svých 21. narozeninách růst, a to hodně. O deset let později měřil už 218 cm a růst se nezastavoval ani poté.
Růst přestal ve školních letech
Adam Rainer se narodil v roce 1899 ve Štýrském Hradci. Jeho rodiče byli vysocí zcela průměrně a ani u něj to v prvních letech nevypadalo na nějakou růstovou poruchu. Teprve v průběhu školní docházky se jeho růst zpomalil, a to tak moc, že na prahu dospělosti neměřil více než mívají děti okolo devíti let.
Malý vzrůst mu neumožnil narukovat do armády, kam se v průběhu první světové války hlásil. Bylo mu tehdy patnáct a armádní lékař jej z pochopitelných důvodů vyhodnotil jako příliš malého a slabého. Nepřijali ho ani další rok, ač během té doby prý vyrostl o pět centimetrů a měřil tak zhruba 140 cm. Záznamy však poukázaly na další zvláštnost – Rainer měl jako dospívající chlapec obří dlaně i chodidla. I přes svůj nízký vzrůst potřeboval boty ve velikosti 43 a o rok později dokonce o deset čísel větší, tedy velikost 53.
Z trpaslíka se během pár let stal obr
Když už se zdálo, že Rainer trpaslíkem zůstane, začal znenadání růst. Stalo se tak po jeho 21. narozeninách, tedy za hranicí, která se obecně považuje za konec růstu u lidí. Pokud se však muž začal z této situace radovat, netrvalo to dlouho. Při akromegalii, jak se tato porucha nazývá, totiž dochází k prodlužování koncových částí těla. Zvětšují se nejen prsty a končetiny jako takové, ale i brada, lícní kosti a dolní čelist, což vede k deformování obličeje. Větším problémem však bývají zdravotní komplikace vyplývající z růstu orgánů a z nepřirozeně velké zátěže páteře a kloubů.
Nepřehlédněte: Robert Hutyra sestrojil se svou ženou horkovzdušný balon, v němž v roce 1983 uletěli do Rakouska i se svými dětmi.
Rainer najednou rostl rychle, okolo třicátých narozenin měřil 218 centimetrů a růst se stále nezastavoval. Pohyb mu začal dělat čím dál větší potíže. Lékaři A. Mandl a F. Windholz mu diagnostikovali nádor hypofýzy, kvůli němuž docházelo k nadměrné produkci růstového hormonu. Riskantní operací se jim podařilo mužův růst alespoň zpomalit. Několik měsíců po zákroku dokonce nerostl vůbec.
Jediný trpaslík a obr zároveň
V té době se ale jeho tělo nacházelo už příliš dlouho pod velkým tlakem. Zkřivená páteř mu působila nesnesitelné bolesti a časem se přidaly i další zdravotní problémy. Slábl mu sluch,oslepl na jedno oko a dobu před svou smrtí už nemohl ani vstát z postele. Zemřel ve Vídni v roce 1950 ve svých 51 letech a v té době měřil 234 cm.
Dosud platí za jediný lékařsky zdokumentovaný případ člověka, který během svého života trpěl jak nanismem, tedy sníženou produkcí růstového hormonu, tak gigantismem, resp. akromegalii, tedy nadměrnou produkcí tohoto hormonu.
Zdroje: drlindseyfitzharris.com, Wikimedia, medium.com, allthatisinteresting.com, businessinsider.com, The Chirurgeon’s Apprentice
