Robert Hutyra sestrojil se svou ženou horkovzdušný balon, v němž v roce 1983 uletěli do Rakouska i se svými dětmi

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Slovenskému reprezentantovi v cyklistice Robertu Hutyrovi už definitivně došla s režimem v Československu trpělivost. Už léta žije se svou ženou a dvěma dětmi v malé bratislavské garsonce a jeho špatný politický profil mu prakticky znemožňuje získat větší byt. Tohle musí přestat, mají právo žít jako lidi. Jednoho dne proto přednese manželce svůj plán útěku. Zní to tak šíleně, že to musí považovat za vtip. Hutyra to však myslí naprosto vážně, hodlá hranici přeletět v horkovzdušném balonu i přesto, že ho do té doby ani neviděl.

Po vzoru dvou východoněmeckých rodin

Vystudovaný stavební technik, pětinásobný mistr Slovenska a dvojnásobný mistr Československa v cyklistice Robert Hutyra (*1944) uvažoval o emigraci už po událostech roku 1968. Jeho žena však čekala dítě a tak od této myšlenky raději upustili. Neprostupnost železné opony se navíc v 70. letech ještě zvýšila a její překonání po zemi s sebou neslo nesmyslně velké riziko.

Jedinou možností zůstávala cesta vzduchem, kterou v roce 1979 zvolili i dvě východoněmecké rodiny. Tajně sestrojily horkovzdušný balon, kterým úspěšně překonali hranice. Novinový výstřižek ze svobodného světa popisující tuto událost se shodou okolností dostal do rukou Hutyry, který od té chvíle nemohl dostat myšlenku na útěk stejným způsobem z hlavy.

O konstrukci balonu a létání v něm nevěděl vůbec nic

Robert Hutyra se rozhodl nastudovat o horkovzdušných balonech vše, co bude k dispozici. Problém však byl, že k dispozici nebylo nic, a to ani v bratislavské univerzitní knihovně. On sám nikdy žádný balon neviděl a všechno by tak musel testovat naslepo – sestrojení koše a jeho upevnění, ohřívání vzduchu a konstrukci hořáku, nosnost balonu a tak dále.

Osud ale stál na jeho straně, protože jednou při své cestě z Prahy do Bratislavy přibral stopaře, který toho věděl o onom východoněmeckém balonovém útěku hodně a všechno mu pověděl. Hutyra o svém plánu informoval svou ženu a společně začali na výrobě pracovat. Na domácím šicím stroji sešili celkem 1500 metrů čtverečních látky, kterou kupovali po třiceti metrech.

První pokus? Katastrofa

Svůj výtvor jeli vyzkoušet na východní Slovensko v březnu 1982. Pokus ukázal, že na balonu, který je vyšel na 18 tisíc tehdejších korun, není dobrého vůbec nic. Na na místě jej spálili a přemýšleli, co udělat jinak a lépe. Začali také řešit lepší látku a nakonec zvolili umělé nepromokavé plátno, z něhož se vyráběly plachty na windsurfing. Obrovské množství vysvětlovali při koupi vedením windsurfingového klubu.

Měsíce čekali na příznivý vítr

Na konci roku 1982 dali v práci oba výpověď, kterou odůvodnili stěhováním do Brna. Na balonu stačilo vyřešit výkon hořáku a měli hotovo. Posledním úkolem bylo nalezení vhodného místa ke startu. Odlet z Bratislavy jim znemožňovalo bezvětří nebo vítr vanoucí špatným směrem a celá akce se tak posunula. Na vhodné podmínky marně čekali až do srpna 1983, pak se rozhodli odstartovat z jižní Moravy.

Hutyra si vůbec nepřipouštěl, že by to nevyšlo a konečně plán vyjevili i dětem. V devět hodin večer dne 7. září vytáhli balon z úkrytu nedaleko Božic na Znojemsku, naložili pár osobních věcí, a nastoupili do koše. Ten zespoda chránil plech proti případným střelám ze země a z jedné strany ho zdobilo závodní kolo.

Rakušan je považoval za UFO

Pro obě děti představoval let jedno velké dobrodružství, pro jejich rodiče zkoušku nervů. Cestou je potkal ještě jeden hodně nepříjemný zádrhel – jedna z lahví s propan-butanem došla a balon s nimi přistál ještě na českém území. Museli tedy rychle lahve vyměnit a znovu vzlétnout. Povedlo se, vystoupali do výšky okolo dvou kilometrů a následně přistáli na vinici v Rakousku poblíž obce Falkenstein. Její majitel světlo z hořáku nejdříve považoval za UFO.

Pohraniční stráž Československa na ně nestihla zareagovat, nikdo si totiž nebyl jistý, zda se nejedná o rakouský výletní balon. Pro jistotu stříleli do vzduchu jen světlice. Rodina se následně usadila v americkém Coloradu.

Zdroje: czsk.net, sdruzenipamet.cz, Wikipedia, Příběhy železné opony (Česká televize)

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT