V roce 1839 se ve Vranovicích srazily dva vlaky, šlo o první železniční nehodu u nás i v Evropě

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Ve stanici i v jejím okolí čekají davy lidí, kteří plni očekávání sledují nedávno vystavěné koleje. Za chvíli se na nich objeví technologický zázrak, který všem usnadní cestu z Brna do Vídně i do dalších míst. První lokomotiva opravdu začne brzy supět v dáli a tisíce lidí podél trati ji začnou s jásotem obdivovat. Brněnští se rozhodli vlaky přivítat opravdu velkolepě a stejně tak je budou za pár hodin i vyprovázet. Nikdo nemůže tušit, že si o pár hodin později budou všichni povídat ještě o jedné neméně zajímavé věci, a sice o tom, kterak do sebe ve Vranovicích dva ze čtyř vlaků vypravených toho dne na cestu narazily.

Trať Břeclav – Brno byla dokončena krátce před nehodou

Výstavba parostrojní železnice mezi Břeclaví a Brnem začala někdy na přelomu 30. a 40. let 19. století na popud Rothschildovy soukromé společnosti KFNB (Severní dráha císaře Ferdinanda). Jednalo se o úsek, který navazuje na trať z Vídně do Břeclavi. Ten byl zprovozněn v červnu roku 1839 a ten do Brna pak o měsíc později.

Jako první tuto železnici otestovaly hned čtyři vlaky najednou. Slavnostní zahajovací jízda se konala 7. července 1839. Na cestu dlouhou 144 km vyrazily parní lokomotivy Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalos, které táhly 36 nebo 38 vagonů s celkem 1125 pasažéry. Zájemců by se našlo ještě více, museli je odmítat.

Cesta do Brna proběhla hladce

Jízda začala v půl sedmé ráno ve Vídni a do cílové stanice v Brně se cestující dostali za čtyři a čtvrt hodiny. Nejvyšší povolená rychlost totiž byla stanovena na 32 km/h, v nepřehledných obloucích a v zářezech na 15 km/h a při vjedu do stanice na 4 km/h. Vlaky vyjely v osmiminutových intervalech a v žádné stanici se proto nesměly zdržet déle než právě osm minut.

Při cestě do Brna probíhalo vše podle plánu. Ve stanicích i podél trati vítaly technologický pokrok jásající lidé. Kdo mohl, nenechal si tento zážitek ujít. V Brně se na nádraží kromě občanů sešla i městská garda a světští i církevní hodnostáři. Ve vlacích se vezli samozřejmě převážně majetnější občané Vídně, pro 120 z nich uspořádal brněnský magistrát slavnostní hostinu.

Nehodu zavinil anglický strojvedoucí

Problém nastal při zpáteční cestě, na kterou z Brna vyrazily vlaky po čtvrté hodině odpolední. Ve stanici Vranovice se totiž první vlak zdržel déle, protože nastaly komplikace při doplňování vody. Druhý vlak proto zastavil za ním, ale pro strojvedoucího třetího vlaku zůstal skryt za obloukem v zářezu. Angličan John Williams, který řídil třetí lokomotivu, nejspíše předpokládal, že oba vlaky už jsou nějakou chvíli dál na trati a do místa vjížděl větší než povolenou rychlostí. Z tohoto důvodu nestihl včas zareagovat na nastalou situace a narazil do vagonů druhého vlaku. Viděl je na poslední chvíli, brzdit začal zhruba 260 metrů od nich. Vlak za ním pak naštěstí zastavit stihl.

Tři až osm těžce zraněných, větší množství lehce

Náraz lokomotivy zničil dva vagony a další poškodil. U nehody však naštěstí nevznikly žádné škody na životech, ač tři až osm cestujících (zdroje se v tomto liší a uvádějí tři, pět, sedm i osm) utrpělo vážná zranění. Větší (nespecifikovaný) počet dalších lidí se zranilo lehce. Mezi pasažéry se však nacházeli i lékaři, kteří se o raněné ihned postarali, a všichni se týž vlakem vrátili do Vídně. Od železnice pak zranění obdrželi vysoké finanční odškodnění.

Strojvedoucího Gigantu následně přeložili na jinou práci a neprodloužili mu smlouvu. Vyšetřování jej totiž označilo za viníka tohoto neštěstí, které je považováno za první železniční nehodu jak u nás, tak v celé Evropě. Ihned poté se intervaly mezi vlaky prodloužily a začalo se řešit zabezpečení tratě.

Zdroje: Wikipedia, idnes.cz, railian.com, rozhlas.cz, vranovice.eu

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT