Tradiční tetování mělo chorvatské ženy ochránit před znásilněním a děti před odvlečením do otroctví

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Malí chorvatští sourozenci si prohlížejí ornamenty na předloktích vlastní matky, která jim vysvětluje, že je na svých rukou budou brzy mít také. Děti sice ještě nedosáhly ani osmi, respektive devíti let, přesto podstoupí bolestivou proceduru tetování. Má je ochránit. Chorvati se totiž nacházejí pod neustálou hrozbou útoků Osmanské říše, které s sebou nesou únosy dětí a znásilňování žen. Proti těmto nebezpečím mají symboly své nositele bránit.

Aby je ochránilo, případně aby nezapomněli

Když Turci dobyli Bosnu, hrozilo Chorvatům v jejich domovině nebezpečí prakticky několik staletí v kuse. Osmani při svých nájezdech plenili, ničili a pálili vesnice i polnosti. Zmocňovali se chorvatských žen, jejich děti si brali do otroctví, případně je podrobili nucenému vojenskému výcviku.

Chorvati nechávali tetovat zejména malé děti před jejich desátými narozeninami. Tetování (často doplněné o jejich jméno či alespoň iniciály), které si do konce života nesli na svých zápěstích či předloktích, je mělo před Turky ochránit. Pokud však byli zajati, mělo jim připomínat, kým doopravdy jsou a kým se narodili. Odvlečeného člověka totiž donutili zříct se křesťanské víry a přijmout islám, malé děti často převychovávali zcela k obrazu svému.

Předkřesťanská symbolika, kterou známe i z kraslic

S jistotou už nevíme, v jakém období přesně se tato tetování začala objevovat. Historikové uvažují už od době, kdy tuto oblast obývaly ilyrské kmeny (první tisíciletí před naším letopočtem). Hojně se rozšířila pod nadvládou Osmanské říše nad Bosnou v 15. století a tradice se držela až do druhé poloviny 19. století. Tetovalo se barvou připravenou z mateřského nebo ovčího mléka, medu, sazí a uhlí, ta se do kůže vpichovala velkou jehlou a vzhledem k nevalným hygienickým podmínkám často docházelo k velkému krvácení nebo k infekcím. Hotové tetování se ošetřilo voskem nebo hedvábným papírem.

Symbolika z dochovaných tetování se vám může zdát povědomá. Podobné ornamenty vídáme na našich kraslicích dodnes a stejně tak se s nimi můžete setkat různě po Evropě, zejména pak na severu vč. vzdáleného Islandu. Jejich původ je totiž velmi starý a v různých obdobách je znala většina starých kultur nejen na našem kontinentu. Připomínkou a důkazem toho, že nositelé takového tetování vyznávali křesťanskou víru, je malý křížek, který si však častěji nechávali tetovat zvlášť.

Objevují se taková tetování i dnes?

Kromě ochrany před Turky se také často tetovalo během rituálu při vstupu do dospělosti, který se odehrával během jarní rovnodennosti. V ostatních případech se většinou vybíral nějaký významný křesťanský svátek.

Na konci 19. století se výskytem a významem tohoto druhu tetování zabýval chorvatský archeolog Ćiro Truhelka, který jej jako jeden z prvních lidí zdokumentoval. Nejdéle se tato tradiční tetování udržela v některých oblastech Bosny a Hercegoviny, kde ještě dnes žije pár starých chorvatských žen, které je nosí od svého mládí. V 50. letech 20. století se ale s nástupem komunistického režimu začala tato tradice vytrácet. Na ženy s potetovanýma rukama se společnost dívala skrz prsty, některé kvůli tomu přišly o práci, s dalšími zase jednali jako s kriminálníky. Samy proto upustily od tetování vlastních dětí, aby je ušetřily problémů v budoucnu.

Dnes se dříve tradiční tetování objevuje pouze výjimečně, a to u katolických Chorvatů žijících v Bosně a Hercegovině, v Chorvatsku poblíž Šibeniku a na pár místech světa, kam prchali během války. Někteří lidé ale chtějí na tradici navázat a nechat tetovat sebe i své děti.

Zdroje: Vice, Facebook/Tradicionalno Tetoviranje Hrvata

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT