Před 99 lety došlo v chemičce v Oppau na západě Německa k jednomu z největších nenukleárních výbuchů v dějinách lidstva. Zemřelo při něm 559 osob a bez mála 2000 utrpělo zranění. Ve dvacet metrů vysokém silu se v té době nacházelo 4500 tun směsi síranu amonného a dusičnanu amonného. Té druhé látce se také říká ledek amonný a právě jeho exploze tento týden otřásla libanonským Bejrútem.
Pevná směs se běžně rozrušovala dynamitem
Chemička v Oppau vyráběla síran amonný jako náhradu za přírodní hnojiva, kterých se kolem roku 1911 Německém císařství nedostávalo. Později se začal vyrábět i dusičnan amonný, spolu se síranem amonným vytvářejí poměrně stabilní pevnou a odolnou hmotu. Dusičnan amonný však sám o sobě patří mezi výbušné látky.
Pevnou substanci v případě potřeby rozrušovaly malé nálože dynamitu. Před nástupem této metody se používala hrubá síla (krumpáč), dělníkům však hrozilo nebezpečí zavalení při sesuvu směsi.
Bez znalosti souvislostí
Dynamit se pro tyto účely používal několik let a prakticky bez problémů proběhlo na 20 tisíc odstřelů. Tehdejší studie totiž poukázaly na to, že obsahuje-li směs do 60 % dusičnanu, nehrozí nebezpečí výbuchu. Jeho obsah ve směsi v Oppau činil 50 % a všichni ji proto považovali za bezpečnou.
V čem byl tedy problém? V tom, že nikdo neřešil také vliv teploty, vlhkosti, tlaku, hustoty a dalších parametrů. A právě vlhkost pár měsíců před explozí klesla ze 4 % na 2 %. Nikdo se o možné souvislost nezajímal ani po výbuchu v chemičce v Kriewaldu (na území dnešního Polska) v létě 1921. Došlo k němu právě při odstřelu, zahynulo 19 lidí.
Sovětský pilot naletěl na byt své tchyně letadlem, chtěl zabít sebe, svou ženu i své malé dítě.
Výbuch slyšeli 300 km daleko
Přesný sled událostí, které předcházely výbuchu v chemičce v Oppau, už nikdy nezjistíme. Většina pracovníků zahynula a nemohla tak podat svědectví o tom, co se vlastně stalo a proč. S jistotou víme jen to, že se 21. září 1921 o půl osmé ráno ozval výbuch. Explodovala desetina ze skladované směsi dusičnanu a síranu amonného, tedy zhruba 450 tun.
Exploze svou silou odpovídala 1 – 2 kilotunám TNT, zanechala po sobě kráter o rozměrech 125 x 90 metrů s hloubkou 19 metrů a byla slyšet až 300 km daleko (např. v Mnichově). Tlaková vlna poničila většinu budov v obci a v okolí 25 km a nechala 6500 obyvatel bez domova.
