Poslední fotka dívky uvězněné po výbuchu sopky – proč nebylo možné zachránit Omayru Sanchéz?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

13. listopad roku 1985 náhle vybuchuje sopka Nevado del Ruiz. Obyvatelé blízkého kolumbijského města Armero nemohou tušit, že před sebou mají poslední hodiny života. Jejich domy co nevidět zaplaví vrstva laharu. Z 23 tisíc obyvatel jich 21 tisíc zemře. Někteří hned, někteří v průběhu následujících dnů. Mezi ně se řadí i třináctiletá dívka Omayra Sanchéz, jejíž smutný příběh obletí svět a stane se symbolem celé katastrofy.

Vlna bahna se řítí rychlostí až 60 km/h

Žhavá láva a pyroklastické proudy roztaví sníh na vrcholu sopky. Vzniká lahar, rychle tekoucí sopečný bahnotok, který může představovat ještě větší nebezpečí než pomalu tekoucí žhavá láva. Na pouhých 60 kilometrech překoná převýšení 4 tisíc metrů a bere s sebou vše, co mu stojí v cestě vč. velkých balvanů a kmenů stromů.

Armero, obchodní cetrum celé oblasti, kvůli poruše elektrické sítě nikdo nevaruje a jeho obyvatelé nemají šanci dostat se včas do bezpečí. Od výbuchu sopky uběhnou sotva dvě hodiny, když se na ně přivalí třicetimetrová vlna bahna. Během okamžiku jejich domy válcuje neuvěřitelná síla, se kterou se nemohou měřit. Následuje i několik dalších vln.

Omayra Sanchéz zůstává uvězněna v troskách domu

Hluk valícího se laharu vzbudí rodinu Sanchézových, téměř vzápětí se však jejich dům zhroutí. Omayra se ještě snažila pomoci mladšímu sourozenci, najedou ji však svírají trosky a jen čirou náhodou zůstává alespoň její hlava nad bahnitou vodou. Podaří se jí vyprostit i ruku, kterou na sebe později upozorní. Tak začíná zoufalá snaha o její záchranu.

Armero zavalila místy až osmimetrová vrstva bahna. Na záchranné a vyprošťovací práce chybí finance, lidé i nástroje. To se žel projeví i právě při boji o život malé Omayry. Potápěči zjišťují, že dívčiny zraněné nohy uvízly mezi cihlami a navíc v objetí její tety, další oběti tragédie. V omezeném prostoru nemají možnost jí ze sevření pomoci. Na odčerpání vody chybí technika.

Blížící se smrti čelí statečně

Existuje možnost, jak ji z pasti vysvobodit? Záchranáři ji alespoň upevní kolem těla kruh, aby zabránili utonutí. Lékaři zvažují i drastické řešení v podobě amputace, na tu však zcela absentují vhodné podmínky. V bahnité vodě se šance, že nedojde k vážným komplikacím, rovná nule. Po uvolnění dlouhodobě stlačených končetin navíc hrozí i crush syndrom. Všichni se přiklání ke smutnému závěru, že ji budou muset nechat zemřít.

Největší sopečná erupce v našich dějinách. Výbuch vulkánu Tambora.

Hodiny ubíhají, zraněná Omayra Sanchéz dále vězí ve studené vodě a tuší, že se záchrany nedožije. Svému osudu a bolesti čelí statečně, mluví klidně, záchranářům dokonce prozpěvuje. Souhlasí i s natáčeným rozhovorem. Po nějaké době ji ale začíná tížit její osud a také začíná blouznit. Třetího dne dopoledne, po 60 hodinách utrpení, umírá. Přímou příčinou smrti je pravděpodobně podchlazení a gangréna.

Kolumbijská vláda následně čelila velké kritice

Záchranáři pro ni nemohli udělat prakticky nic. Později však vyšlo najevo, že kolumbijská vláda celou situaci těžce nezvládla a že právě to se podepsalo na osudu celého města Armero. Sopka se pomalu probouzela k životu už v průběhu roku 1984. Vláda místní obyvatele dokonce uklidňovala, že se nic nemůže stát. Když sopka vybuchla a její okolí smetl lahar, vládní činitelé na místo poslali pouze Červený kříž, a to s nedostatečným vybavením, nikoliv však vojáky a další složky, které mohly pomoci.

Poslední fotka Omayry Sanchéz, kterou pořídil francouzský reportér Frank Fournier, obletěla o půl roku později celý svět a vyhrála World Press Photo. Omayra se stala symbolem tragédie v Armeru a její hrob navštěvují místní i turisté z celého světa.

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT