Píše se březen roku 2001 a oči celého kulturního světa se s hrůzou obracejí do středoafghánského Bámjánu. Tam, v horském údolí ve výšce přes 2500 metrů nad mořem, asi 130 km od hlavního města Kábulu, stojí od 6. století dvě obří sochy, zpodobňující Buddhu Vairóčanu a Buddhu Šákjamuniho. Jejich dny jsou téměř sečteny, několikadennímu ostřelování protiletadlovým dělostřelectvem přes značné poškození stále odolávají, avšak s použitím protitankových min a dalších výbušnin se nakonec poroučejí k zemi. Zničení takřka jeden a půl tisíciletí starých soch je obrovská ztráta na kulturním dědictví lidstva, pro jeho zosnovatele, radikální islámské hnutí Tálibán, důvod k oslavám. „Muslimové by měli být na ničení idolů pyšní. Zničili jsme je pro slávu Alláha,“ nechal se slyšet jeho vůdce, Muhammad Umar.
Buddhistický Afghanistán jako součást Hedvábné stezky
Bámjánské údolí, kde sochy stály, bylo v minulosti součástí Hedvábné stezky, proslulé obchodní trasy propojující Indii a Čínu s Evropou. Buddhismus pronikl na toto území již krátce po začátku našeho letopočtu, kdy se zde začali usazovat buddhističtí mniši. Ti si ve zdejších skalách a jeskyních zbudovali své příbytky a svatyně. Význam celé oblasti postupně sílil, až se Bámján stal důležitým centrem vzdělanosti a buddhistického učení. Do tohoto vrcholného období také spadá vznik obou obřích soch, z nichž ta menší měřila 38 metrů a podle určení stáří radiokarbonovou metodou vznikala přibližně mezi lety 544 až 595, větší pak měla na výšku 55 metrů a vytesána byla zrhuba v letech 591 až 644 našeho letopočtu. Oba Buddhové byli zpodobněni ve stylu tzv. Gandhárského umění, kde se snoubily antické a východoasijské prvky. Význam Bámjánského centra i zdejších soch upadl poté, co byl buddhismus z Afghanistánu v 7. a 8. století vytlačen Islámem.
Zničení soch jménem Islámu, ale i jako pomsta za sankce
Ještě v roce 1999 Muhammad Umar prohlašoval, že není jeho cílem poškozovat kulturní dědictví Afghanistánu a že sochy Buddhů zůstanou stát. Postupem času se však v hnutí Tálibán dostali ke slovu kazatelé vykládající Islám radikálnějším způsobem, kdy bylo nakázáno ničit nejen sochy, ale i všechna ostatní vyobrazení lidských postav. Zároveň se v té době stal Afghánistán cílem citelných ekonomických sankcí, jejichž dopady na zemi byly velmi tvrdé. Zničení soch Bámjánských Buddhů se tak stalo vítanou příležitostí nejen jak demonstrovat svoji oddanost islámskému učení, ale také uštědřit políček západnímu světu a pomstít se tak za uvalené sankce. Na rozhodnutí zničit Buddhy nic nezměnily ani protesty mnoha zemí světa, dokonce včetně sousedního Pakistánu, jinak Afghánského spojence. Od jejich zkázy letos v březnu uplyne 20 let.
Kulturní památky ničil později také ISIS
Tato událost bohužel nebyla svého druhu první a ani poslední. Na ničení kulturních památek afghánským Tálibánem ideově navázal Islámský stát, který v letech 2014 a 2015 na jím ovládaných územích v Iráku a Sýrii cíleně likvidoval ruiny starověkých staveb, zejména chrámy a hrobky, ale také exponáty v muzejních sbírkách.
Zdroje: Wikipedia, securityoutlines.cz
