Stala se první rozhlasovou operátorkou, kterou Britové vyslali do nacisty okupované Francie. Byla zrazena, zatčena a mučena. Tajemství své země však nevyzradila. Její odměnou za to byl krátký pobyt v koncentračním táboře, kde ji nakonec zastřelili.
Stala se živitelkou rodiny po smrti otce
Noor Inayat Khan byla nejstarší ze čtyř dětí. Její otec Inayat Khan pocházel z významné indické muslimské rodiny a její matka Pirani Ameena Begum byla americkou občankou. Otec byl hudebník a se svou rodinou se několikrát přestěhoval. Nejprve do Londýna a následně do Paříže. Khan v Paříži vystudovala a začala se živit psaním dětských příběhů. Zároveň se stala živitelkou rodiny po otcově smrti.
Přidala se k boji proti nacistům za svobodu své země
Po vypuknutí druhé světové války, kdy Francie padla, uprchla s rodinou do Anglie. Napříč svým pacifistickým ideálům se rozhodla bojovat proti nacistické tyranii a zvrácenosti. Roku 1940 se přidala k dámskému pomocnému letectvu (WAAF). Byla poslána na výcvik, a nakonec se stala rádiovou operátorkou. Khan byla následně poslána na nebezpečnou misi do okupované Francie, kde měla působit jako spojka mezi agenty na pevnině a základnou v Londýně.
Ani mučení ji nezlomilo
Khan byla první žena, která byla tajně vyškolena jako bezdrátový operátor na okupované území. V říjnu 1943 vak přišla zrada z vlastních řad – Khan byla zatčena gestapem. Khan se snažila vyšetřovatelům nevyzradit tajné informace i přes kruté donucovací praktiky. Nacisté se nakonec i díky nalezeným poznámkám, které Khan nedokázala uchránit, dokázali vydávat za britskou agentu a na základě zaslaných falešných zpráv vlákat několik spojeneckých agentů do pasti gestapa. Z vězení se jí sice podařilo utéct, ale bohužel byla po pár hodinách objevena a znovu zajata. Nakonec ji převezli do věznice v Německu a tam ji brutálně mučili na samotce. Nakonec ji 13. září zastřelili.
Khan i přes veškeré mučení odmítla prozradit veškeré informace. Byla to statečná žena, věrná své zemi, která bojovala až do konce.
