Malé zařízení, které reaguje na kov. To je zjednodušeně detektor kovu. Své využití má nejen v průmyslu či armádě, toto zařízení je též velmi oblíbenou pomůckou archeologů a hledačů pokladů. Ostatně detektory kovů údajně stojí i za několika významnými a cennými nálezy.
Kalich Derrynaflan (1980)
V irském hrabství Tipperary učinili v roce 1980 otec se synem, oba amatérští hledači pokladů, neuvěřitelný objev. Jednalo se o ruiny starobylého kláštera a kostela z 8. století n. l. Dnes je toto místo známé jako Derrynaflan.
Při skenování jednoho pozemku, který ležel severovýchodně od rozpadajících se kamenných zdí kostela, se oběma najednou rozsvítily detektory kovů. Blízko pod povrchem bylo něco velkého a kovového. Muži byli nadšeni, když našli mělkou jámu s množstvím kovových předmětů, z nichž nejpozoruhodnějším byl středověký kalich se širokou mělkou mísou z tepaného stříbra.
Nález tohoto poháru a dalších cenných předmětů v tak zvaném „derrynaflanském pokladu“ vedl k rozsáhlým změnám irských zákonů o starožitnostech. Nyní je v Irsku zakázáno hledat starožitnosti pomocí detektorů kovů a veškeré archeologické artefakty objevené veřejností jsou automaticky majetkem státu.
Cortézova bota (1989)
V roce 1989 si jeden amatérský hledač pokladů v Mexiku koupil velmi jednoduchý detektor kovů a vydal se do Sonorské pouště. I když jsou doly na zlato a stříbro roztroušeny po celém severním Mexiku, je pravděpodobnost, že uprostřed pouště náhodně najdete zlatý nuget, velmi malá.
Muž, který si údajně zdokonalil své hledačské schopnosti na mincích zakopaných na svém dvorku, se pustil do pomalého skenování oblasti Gran Desierto de Altar. Po stovkách hodin strávených pod spalujícím sluncem jeho detektor kovů vydal tolik očekávaný zvuk, muž se proto pustil do kopání.
Výsledkem byl masivní zlatý nuget, který měřil více než 27 centimetrů na výšku, 18 centimetrů na šířku a vážil téměř 12 kilogramů. Díky jeho specifickému tvaru se největšímu zlatému valounu, který kdy byl nalezen na západní polokouli, začalo říkat „Cortézova bota“. V roce 2008 se tento obrovský kus zlata prodal v aukci za 1 553 500 dolarů.
Rillatonský zlatý pohár (2001)
V roce 2001 prozkoumával vysloužilý elektrikář Cliff Bradshaw jedno pšeničné pole ve východním Kentu, když ho jeho detektor kovů upozornil na něco velkého těsně pod povrchem. Když předmět vytáhl z půdy, okamžitě poznal, že jde o zlato. Když se později vrátil domů, prohledal své archeologické knihy a zjistil, že by se mohlo jednat o cenný artefakt z doby bronzové, který byl známý jako Rillatonský pohár.
Archeologové z Britského muzea poté potvrdili, že zlatý pohár z Kentu skutečně pochází z doby bronzové a byl vyroben z jediného kusu zlata mezi lety 1700 a 1500 př. n. l. Jde o jednu z pouhých pěti známých zlatých nádob z doby bronzové nalezených v Evropě.
Španělský kalich (2008)
V roce 1622 roztrhal hurikán u pobřeží dnešního Key Westu na Floridě španělskou galeonu Santa Margarita na kusy. Více než 140 cestujících a členů posádky šlo ke dnu spolu s lodí, která převážela také truhly plné zlatých a stříbrných prutů, šperků a dalších pokladů z Nového světa. Téměř čtyři sta let byly trosky lodi a její náklad pohřbeny v bahně a písku Floridského průlivu.
V roce 1980 byla část Santa Margarity objevena výzkumným týmem přibližně čtyřicet mil od pobřeží Floridy, včetně části potopeného pokladu v hodnotě 25 milionů dolarů. Vědělo se ale, že moře toho ukrývá mnohem více.
V roce 2008 prohledával dvacetiletý potápěč a hledač pokladů Mike DeMar dno oceánu poblíž vraku, když našel něco, co nejprve považoval za starou plechovku od piva pohřbenou v písku. Když si ale předmět lépe prohlédl, zjistil, že ve skutečnosti jde o masivní zlatý pohár. Hodnota tohoto objevu následně přesáhla milion dolarů.
Staffordshirský poklad (2009)
Před více než 1 500 lety bojovalo o nadvládu ve středověké Anglii sedm anglosaských království. Jedním z největších a nejmocnějších království byla Mercie, jejíž území se rozkládalo v oblasti známé jako Midlands. V roce 2009 učinil britský hledač pokladů překvapivý objev v hrabství Staffordshire, které bylo kdysi srdcem tohoto království.
Při předchozích archeologických vykopávkách tu byly nalezeny pouze malé šperky a předměty denní potřeby. Toto bylo ale něco úplně jiného. Staffordshirský poklad, jak se nálezu nyní říká, obsahoval více než čtyři tisíce zlatých a stříbrných předmětů a úlomků. Většina z nich byla velmi bohatě zdobena.
Pokladu dominují především válečné předměty, včetně rozmanitých mečů a přileb. Nikdo neví, proč byl tento poklad někdy v 7. století zakopán, ale předměty mohly být buď bojovými trofejemi, nebo obětí pro bohy.
Vikingský poklad (2014)
V 8. století se skandinávští Vikingové plavili přes Severní moře za účelem přepadnout a vyplenit Britské ostrovy. O století později založili stálé osady ve Skotsku, Irsku a Anglii, několik vikingských králů dokonce v 11. století vládlo Anglii. V roce 2014 objevil podnikatel a amatérský hledač pokladů Derek McLennan podle mnohých největší nález vikingských artefaktů v historii Velké Británie.
Nález obsahoval sto neocenitelných artefaktů, o nichž se předpokládá, že byly zakopány kolem roku 900. McLennan našel tento poklad na stejném poli, kde jen o rok dříve objevil tři stovky středověkých mincí.
Vikingský poklad v Galloway Hoard obsahoval cenné předměty z celého starověkého světa. Jedním z největších kusů byla ozdobná nádoba, o níž se věřilo, že pochází ze Střední Asie. Mezi další pozoruhodné artefakty patřil stříbrný kříž se zlatými listy a malá nádoba z horského křišťálu se zlatým filigránem.
Chybějící figurka královské koruny (2017)
Kevin Duckett byl třicet let nadšencem do detektorů kovů, než v létě 2017 učinil u rybníka v anglickém hrabství Northamptonshire objev, který mu změnil život.
Na základě upozornění svého detektoru převrátil hroudu hlíny a uviděl něco, co považoval za zmačkaný kus hliníkové fólie. Při bližším pohledu na něj zírala drobná tvář. Byla to zlatá figurka krále, který držel žezlo a kříž.
Ducketta to zaujalo, začal pátrat a zjistil, že soška byla kdysi součástí koruny, kterou v 16. století nosil král Jindřich VIII. Koruna byla zničena v roce 1649 na příkaz Olivera Cromwella, zlatá soška se tak musela ztratit ještě před roztavením koruny.
Sekery z doby bronzové (2021)
Třináctiletá Milly Hardwicková byla teprve na své třetí výpravě za hledáním pokladů, když v roce 2021 učinila na poli nedaleko anglického Roystonu vzrušující objev. Společně s otcem za chvilku objevili množství seker z doby bronzové.
Bronzové sekery patřily k nejstarším kovovým zbraním vyrobeným v Anglii kolem roku 2300 př. n. l. Milly a její otec ten den vykopali 65 předmětů a následná archeologická expedice našla poklad obsahující více než 135 předmětů.
Zdroj: nytimes.com, theguardian.com, mrronline.com, nms.ac.uk, birminghammuseums.org.uk
