Návštěvníci muzea Manchester Natural History Society údivem zvedají obočí, když procházejí kolem nefalšovaných mumií. Ve vstupní hale se nacházejí hned tři, jedna peruánská, jedna egyptská a ta třetí britská. Jedno balzamované tělo totiž patří jisté Hannah Beswick, která trpěla tak utkvělou představou, že ji pohřbí zaživa, že ve své poslední vůli uvedla přání být uložena do země, až bude neodvolatelně a nezpochybnitelně mrtvá. Její rodinný lékař si to vyložil po svém.

Hannah Beswick se narodila v roce 1688 do majetné rodiny Johna a Patience Beswickových. Po smrti otce zdědila značné bohatství. Panickým strachem z pohřbení zaživa, tedy tafefobií trpěla od chvíle, co lékař špatně diagnostikoval smrt u jejího bratra. Muže už skoro ukládali do hrobu, stačilo zavřít víko rakve, když si jeden svědek všiml, jak mrkl. O pár dní později nabyl plného vědomí a žil ještě několik let.

V této době se jednalo o poměrně častý problém. Medicína nedokázala spolehlivě odlišit hluboké bezvědomí od smrti a omylem pohřbených zaživa mohly být stovky až tisíce.