Když před soudem stojí zvíře – ve středověku je běžně soudili za vraždu člověka, sežrání úrody i nemravnost

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Za závažný zločin vraždy dítěte čeká viníka soud a velmi pravděpodobně i poprava. Soud probíhá standardním způsobem, dostavují se i svědci události. Viník jen vyděšeně kníká a jeho potomci s ním. Není mu to nic platné, soudce opravdu vynáší verdikt v podobě trestu smrti. Píše se rok 1457 a na lavici obžalovaných se nachází prasnice a její selata.

Poprava je bez soudu nezákonná a platilo to i u zvířat

Dnes se nám to bude zdát zřejmě absurdní, ale ve středověké a novověké Evropě nebyla soudní líčení s obžalovanými zvířaty ničím výjimečným. Na mnoha místech totiž považovali popravy bez soudu za nezákonné a zvířata za stejně právně odpovědná. Změny právního systému v této oblasti se v některých zemích dočkali až v 18. století. Komě trestu smrti padal zejména trest vyhnání.

Většinou se k soudu dostala větší zvířata jako krávy, prasata, koně, býci či psi. Jsou však známy i případy s kohoutem, slimáky, krysami či brouky. Přes dvě stovky případů posbíral E. P. Evans a v roce 1906 je vydal knižně pod názvem The Criminal Prosecution and Capital Punishment of Animals.

Prasata souzená za vraždu člověka

Nejstarší dochovaný písemný záznam o soudu zvířete popisuje odsouzení prasete za sežrání dítěte. Konal se roku 1266 ve francouzském Fontenay-aux-Roses za dohledu mnichů ze St. Genevieve. Zvíře odsoudili k trestu smrti a následně je upálili.

Ve Francii se v roce 1379 rovněž řešil případ dvou skupin prasat, z nichž jedna vedla smrtelný útok na muže jménem Perrinot Muet a druhá tomu nečinně přihlížela. Druhou skupinu označovali jako spolupachatele a vyžadovali i u nich trest. Čuníci ale měli štěstí, jejich majitelé se zasadili o to, aby se potrestala pouze prasata z první skupiny.

V případě z roku 1457 naznačeném v úvodu prasnice ohlodala pětileté dítě. Incident se stal v francouzském Savigny a podle všeho mu přihlíželo i šest jejích selat. Prasnici čekal trest smrti oběšením. Mláďata se dočkala osvobození pro svůj nízký věk a nedostatek důkazů. Rovněž je soud odebral původnímu majiteli, protože ten odmítl slíbit, že se jeho prasata v budoucnu zdrží protiprávního jednání.

Oslice souzená za nemravné chování

Z roku 1750 známe případ oslice souzené spolu s Jacquesem Ferronem, kterého přistihli při souloži s ní. Muže odsoudili k smrti a oslice vinili z nemravného chování. Nakonec vyvázla bez trestu, protože k činu byla donucena násilím. Pomohlo jí i svědectví kněze.

Čtěte také: Pozor na psa – v Pompejích se našly mozaiky hlídacích psů i tělo jednoho z nich.

Krtci, krysy, slimáci a brouci souzení za zničenou úrodu

Ačkoli se ve většině případů soudila domestikovaná zvířata, občas se soudní líčení týkalo „prohřešků“, které spáchali různí škůdci.

V oblasti Stelvio došlo v roce 1519 k soudu s krtky, kteří ničili svým rytím úrodu. Měli svého obhájce, který počítal s trestem vyhoštění a rovnou pro ně požadoval bezpečný pozemek bez přirozených nepřátel. Trest vyhoštění pak krtci opravdu dostali, někteří s okamžitou platností, jiní s odkladem.

Za vše hovoří i kauza ze 16. století s myšmi obžalovanými za sežrání a zničení ječmene. Ty dokonce měly i svého obhájce. Právník Bartholomew Chassenée argumentoval tím, že myši čelily velké hrozbě ze strany koček při obstarávání potravy. Kočku měl z žalujících vesničanů doma kdekdo, takže celé obvinění vyšlo do ztracena. Jeho činností se inspiroval film Hodina prasete (1993).

Kohout posedlý ďáblem

Z jiného důvodu se uskutečnil v roce 1474 soud v Basileji. Obviněným se stal kohout, jemuž se kladli za vinu, že klade vejce. V jeho útrobách se prý našly další tři. Podle tehdejší logiky se však nejednalo o hříčku přírody, ale o něco ohavného, za čím určitě stojí Satan. Kohouta čekala smrt upálením typická pro kacíře.

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT