Kdo jsou Vlasovci, kterým chce Pavel Novotný postavit pomník v Řeporyjích?

Vlasovci (zdroj foto: zpravy.aktualne.cz)

Ruská osvobozenecká armáda (ROA) nejdříve kolaborovala s nacisty a následně otočila a postavila se na opačnou stranu. V květnu 1945 totiž pomohla osvobodit Prahu. Nyní se řeší, zda je nebo není dobrý nápad postavit jim pomník v pražských Řeporyjích, jak to navrhuje místní starosta Pavel Novotný. Kdo slavní Vlasovci vlastně byli?

Kdo byli ti Vlasovci?

Vlasovci byli obyčejní občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády a společně po boku Němců bojovali právě proti Sovětskému svazu. To platilo ale jen do začátku roku 1945, na konci války se totiž postavili na opačnou stranu a pomáhali osvobodit Prahu během květnového povstání v roce 1945. Svůj název dostali podle jejich velitele, generála Vlasova. Velitel ROA Andrej Vlasov byl Němci zajat v roce 1942 u Leningradu. Později kolaboroval s nacisty a postavil se na jejich stranu. Díky tomu vznikla právě ROA a Vlasov tímto způsobem chtěl přispět k poražení bolševiků. Poté, co jeho osvobozenecká armáda ale prohrála v březnu 1945 v bitvě na soutoku Odry a Nisy, Vlasov otočil a začal jednat s českým odbojem. Následně začal uvažovat o zapojení své armády do pražského květnového povstání. Vlasovci se tak 5. května 1945 začali po tisících přesouvat do Prahy a výrazně se tak zasloužili o osvobození našeho hlavního města.

Anketa: Postavili byste padlím členům ROA pomník?
Celkem hlasů: 75

Co s nimi bylo po válce

Vlasovci v Praze obsadili klíčové body a zastavili tak první útoky Němců, kteří se chtěli dostat přes Prahu dále na západ, kde by se dostali do amerického zajetí. Jenže tady Němci tvrdě narazili. Vlasovci měli totiž sovětské tanky T 34 a s tím nacisti nepočítali. Česká národní rada ale 7. května rozhodla, že další pomoc od Vlasovců odmítnou a tak ROA Prahu 8. května opustila. Dostala se k Američanům, kteří ji zase vrátili Rudé armádě. Samotného velitele, generála Vlasova zajali Američané 9. května někde u obce Lnáře. Už 12. května si jej ale ze zajetí odvedla Rudá armáda. Jelikož se dopustil vlastizrady, byl odsouzen a nakonec 2. srpna 1946 popraven. Zbylí příslušníci osvobozenecké armády byli posláni do obávaných gulagů na Sibiři. Komu se podařilo přežít, byl v roce 1955 propuštěn. Je jasné, že mnoho jich ale nebylo.

Pomník ano nebo ne?

Pavel Novotný rozpoutal vášnivou diskusi, když oznámil plán na stavbu pomníku padlím členům ROA v Řeporyjích, kde je starostou. Samotná debata ohledně stavby pomníku při osvobozování od nacistů je naprosto legitimní záležitostí a je obecně pro naši společnost správné o historických událostech debatovat, kór pokud vzbuzují podobné kontroverze, jako právě nyní plánovaný pomník v Řeporyjích. To zda nakonec bude pomník postaven či ne se rozhodne 16. prosince na zastupitelstvu městské části.

Autor: Katka Procházková
Prohlédnout si všechny fotografie (4)

Mohlo by Vás zajímat​