Les je jedním z míst, kam si mnoho lidí chodí odpočinout od hluku a stresu moderního světa. Procházka s korunami stromů nad hlavou má obdivuhodně uklidňující charakter. Pojďme si proto trochu více přiblížit naše průvodce na této cestě. Vítejte ve světě stromů.
Co jsou vlastně stromy z vědeckého hlediska?
Ve vědeckém světě se živočišné a rostlinné druhy řadí do různých tříd, čeledí, řádů či rodů. Stromy ale nejsou ani jedním z nich. Samozřejmě existují různé druhy stromů, například duby, javory, borovice nebo jabloně. A i malé děti vědí, že základním znakem stromů je jejich dřevnatý kmen. Nicméně jako samostatná skupina stromy z vědeckého úhlu pohledu neexistují.
Zároveň neexistuje ani žádná všeobecně uznávaná vědecká definice toho, co je strom. Vědci totiž zastávají názor, že stromy jsou pouhou „formou“, kterou si některé rostliny vyvinuly, aby mohly konkurovat ostatním rostlinám v boji o světlo. Proto se vyskytují napříč evoluční mapou.
Jak vysoký je nejvyšší strom světa?
I stromy v našich podmínkách mohou za určitých podmínek dorůst úctyhodných rozměrů, nicméně za nejvyšší strom na světě je považována sekvoj vždyzelená, kterou najdete v severní Kalifornii. Strom, který byl objeven v roce 2006 a pojmenován Hyperion, dosahuje výšky 115,5 metru. Jeho vrchní část je ale poškozena, takže s největší pravděpodobností již dále neporoste.
Nejen sekvoje mohou dosahovat úctyhodného stáří a rozměrů. V roce 2018 byl na ostrově Borneo objeven obrovský strom, který byl výstižně pojmenován „Menara“, což v malajštině zaměněná věž. Jedná se o tropický strom druhu Shorea faguetiana, který patří do čeledi dvojkřídláčovitých rostlin. O rok později se podařilo strom změřit a s výškou 100,8 metru se stal nejvyšším tropickým stromem světa.
Spí stromy?
Aby vědci na tuto otázku odpověděli, zkoumali dvě břízy bělokoré. Jeden strom rostl v Austrálii a druhý ve Finsku. Cílem pozorování bylo hledat fyzické změny po západu slunce, které by mohly naznačovat spánek.
Aby zajistili vhodné podmínky, vybrali si vědci pro své sledování období blízké sluneční rovnodennosti, kdy se noční a denní doba přibližně shodují. Předpovídali také suché a bezvětrné počasí, což bylo ideální. Oba stromy byly po několik zářijových dní měřeny pomocí laserů.
Měření ukázala, že stromy v noci „uvolňují“ své větve a listy. Uprostřed noci se prohnuly do nejnižšího bodu, ale těsně před východem slunce se vrátily do své denní polohy. To podle vědců naznačuje, že břízy bělokoré zažívají určitou formu spánku.
Stromy, kterým můžete napsat e-mail
V australském Melbourne je více než 72 000 stromů ve vlastnictví města. Úředníci chtěli udržet stromy zdravé a bezpečné, a tak přišli s myšlenkou požádat o pomoc občany. Nápad spočíval v přidělení identifikačních čísel a e-mailových adres stromům, aby lidé mohli hlásit jakékoli známky jejich poškození nebo onemocnění, což by umožnilo rychlou reakci města. Realita byla ale odlišná.
Když se program rozběhl, obyvatelé e-mailové adresy sice používali, ale nikoli k hlášení o poškození. Místo toho psali stromům „dopisy“, ve kterých chválili jejich vzhled nebo jim děkovali za chvíle, kdy je například ochránily při nežádoucím počasí.
Přestože záplava fanouškovských dopisů nebyla záměrem, představitelé města vzali celou věc s humorem, některé stromy dokonce svým obdivovatelům „odepsaly“.
Stromy jako váleční špióni
První světová válka přiměla spojence k vynalézavosti, zejména pokud jde o shromažďování zpravodajských informací na frontách. Špehování nepřítele v bojových zónách ale nebylo snadné. V roce 1915 dostali Francouzi geniální nápad. Proč nevysadit na frontách falešné stromy? Voják by se mohl schovat do dutého kmene a periskopem zkoumat terén.
Úsilí, které bylo vynaloženo na výrobu těchto stromů, bylo ohromující. Prvním krokem bylo najít skutečný strom. Pod rouškou noci ženisté strom vyfotografovali a provedli měření. Tyto informace byly předány umělcům, kteří následně zhotovili přesnou repliku stromu v životní velikosti.
Uvnitř byla napodobenina stromu pancéřovaná a na vysoké dřevěné sedátko vedl provazový žebřík. Jakmile byl „botanický bunkr“ dokončen, inženýři počkali na temnou noc a přenesli jej na místo, kde stál skutečný strom. Ten byl odstraněn a na jeho místo byl zasazen „špionážní strom“. Ráno nepřítel nevěděl, že strom je nyní falešný a uvnitř ukrývá vojáka.
„Masožravé“ stromy
I když se borovice na člověka nikdy nevrhne, stromy nejsou úplně vegetariáni. Někoho to může překvapit, když uvážíme, že na první pohled potřebují jen sluneční světlo, vodu a půdu.
Stromy si dokážou vyrobit vlastní jednoduché cukry, ale nedokáží si vyrobit minerály, jako jsou sodík, vápník a draslík – základní látky, které potřebují k přežití. Tyto minerály vyrábějí houby v půdě, když rozkládají bílkoviny a tuky ze zbytků živočichů. Houby si ale nedokáží vyrobit vlastní jednoduché cukry, a tak se stromy uzavřely „dohodu“.
Houby se přichytí ke kořenům stromu, a to umožní „oboustranný obchod“. Strom dodává houbám cukry. A protože houby na oplátku stromům poskytují minerální látky živočišného původu, dá se říci, že stromy nepřímo „svačí“ zvířecí mršiny.
Zdroj: livescience.com, smithsonianmag.com
