Světové politické dění se obvykle odráží i v umění. A módní průmysl není výjimkou. Války, revoluce, hospodářské krize nebo naopak blahobyt. Tohle všechno se svým způsobem v minulých dobách výrazně promítlo do toho, co se zrovna nosilo.
Móda mezi dvěma světovými válkami
Obě dvě světové války zasáhly všechny a všechno a to včetně módy. Ještě na začátku první světové války v roce 1914 se nosily dlouhé sukně, ženy se stahovaly do korzetů a nosily paruky nebo výrazně učesané vlasy, nechyběly klobouky a výrazné doplňky. Ženy byly zcela odkázány na své muže a dělaly jim vlastně ozdobu ve společnosti. Pak ovšem vypukla válka a muži museli nastoupit na frontu. Ženy tak musely zastávat práce, které normálně dělaly jejich drahé polovičky.
Jenže dokážete si představit, že v korzetu a dlouhé sukni jdete vykydat hnůj nebo naštípat dřevo? Jen těžko, že. Změna šatníku byla proto velmi nutná. Ženy se tedy potřebovaly začít oblékat prakticky a ne stylově. To jim nebylo nic platné. Začnou se tedy nosit kratší sukně, vlasy se stříhají a ke všemu se přizpůsobí i tvar postavy, který je nyní hubený až vyzáblý. Po konci první světové války praktický a uvolněný trend pokračuje.
Všude se slaví a všichni mají radost. Ženy se inspirují mužským stylem, kouří a popíjejí v barech, jako to kdysi směli jen pánové a klidně si s nimi teď i zahrají karty. Radost a spokojenost je cítit na každém kroku. Ovšem ne na dlouho. Přichází krach na burze a především hrozba další války. Ženy zase oblékají dlouhé sukně, vlasy si nechávají narůst a z večírků už se teď každý vrací domu brzy. Neslaví se, každý napjatě očekává a bojí se, co přijde a zda Německo rozehraje další velkou hru.
Vážná situace, dlouhé vlasy
Proměnou procházely přirozeně i účesy. Zatímco po první světové válce ženy vlasy zkracovaly a nosily mikáda, v době strachu a čekání na druhou světovou válku si vlasy zase nechávaly narůst. Účesy už nebyly rafinované ale znovu ty praktické. Nosí se hlavně nejrůznější drdoly, ale objevují se i první trvalé a okouzlující lokny. Ženskou hlavu zdobí nejrůznější sponky. Líčení je velmi střídmé, jediné co si ženy dovolují, je typická rudá rtěnka, kterou v tomto období nosila snad každá žena z města. Důraz se klade na punčocháče a rodí se tolik oblíbené nylonky. Dámy také navlékaly rukavičky a na krku nosily dlouhé korále. Opomenout nesmíme ani kloboučky, které měly vždy ladit k halence nebo šatům.
Samostatné ženy 20. století
Během 20. století se ženy výrazně osamostatnily. Začaly mít své vlastní touhy a cíle. Chtěly více sportovat a užívat si. Hodně se jezdí na kole, hraje se golf nebo tenis. Volnočasové aktivity si také žádaly úpravu oblečení a tak se do módy dostávají konečně kalhoty a šortky. Od žen doba vyžadovala vyhublou chlapeckou postavu, prsa se schovávají a maskují ve stahovacím prádle. Ženy neváhají polykat tablety na hubnutí i celé dny nejíst, jen aby zůstaly co nejhubenější, tak jak si to doba žádá. V kraťáscích musí žena ukázat nejen dokonalé nohy ale také opálenou pokožku. Rozmáhá se tak opalování a svět může přivítat i první sluneční brýle, které se stanou naprostým hitem.
V době války ve Vietnamu se do módy zase dostaly první maskáčové vzory. Nosilo se uvolněné oblečení, které mělo poukazovat na nesouhlas se současnou politickou situací. Tady vidíte, že móda a politické dění jsou skutečně ruku v ruce.
