Hudební nástroje, zbraně i knoflíky. Co dalšího se kdysi vyrábělo z kostí?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Pevná opora lidského či zvířecího těla, kterou si spojujeme především s biologií a medicínou. S kostmi je toho ale spojeno mnohem více. Archeologové kosti vykopávají a jejich prostřednictvím pak objevují dávné příběhy o starých civilizacích a jejich zvycích. V historii se lidské i zvířecí kosti využívaly k mnoha věcem, které nám dnes mohou připadat velmi zvláštní až šokující.

Konzervace potravin

Na počátku roku 2000 objevili stavební dělníci v Izraeli jeskyni známou jako jeskyně Qesem. Od té doby archeologové v jejích hlubinách odhalují tajemství, která v mnohém zpochybňují naše chápání původu a evoluce člověka.

Ve studii z roku 2019, kterou provedli vědci z univerzity v Tel Avivu, se objevily důkazy, které naznačují, že pravěcí lidé žijící v jeskyni Qesem před přibližně 400 000 lety měli jedinečný způsob uchovávání potravin. Obalovali kosti ulovených zvířat kůží, aby v nich uchovali morek.

Tento objev vyvrací dosavadní předpoklad, že pravěcí lidé byli výhradně lovci a sběrači odkázaní na okamžitou dostupnost potravy. Technika konzervace jim umožňovala uchovávat kostní dřeň po delší dobu, údajně až dva měsíce, a umožňovala jim tak přežít nepříznivá období.

Dříve nebyly nalezeny žádné důkazy o podobných metodách konzervace. Odborníci se proto domnívali, že první lidé museli snášet období nedostatku potravin. Ukázalo se však, že si potraviny uchovávali po svém. Mrtvoly daňků, kteří byli jejich hlavní kořistí, přinesli zpět do jeskyně, kde z nich odstranili maso a tuk. Následně očištěné kosti zabalili do kůže, a tímto způsobem je zakonzervovali.

Knoflíky

Na starověkých archeologických nalezištích z doby 2000 let př. n. l. byly objeveny předměty vyrobené z kostí, které se podobají moderním knoflíkům. Starověké civilizace je ale nepoužívaly k zapínání oděvů, knoflíky sloužily především k dekorativním účelům a k vyjádření postavení bohatých lidí.

Skutečně spolehlivým zapínáním oblečení se knoflíky staly až ve středověku, kdy byla vynalezena knoflíková dírka neboli otvor v látce, kterým se knoflík prostrčil. Ve středověké Paříži se ve 13. století knoflíkářské cechy specializovaly na výrobu knoflíků z rozmanitých materiálů, včetně kostí.

Zbraně a nástroje

Používání kostí jako zbraní má velmi dlouhou historii. V Severní Americe původní indiánští obyvatelé vyráběli jakési nože z kostí bizonů, medvědů či losů.

Existují i další historické způsoby použití kostí jako zbraní, například v biblickém příběhu o Samsonovi je uvedeno, že zabil tisíc mužů a jako zbraň použil oslí čelist.

Zvířecí kosti se ale nepoužívaly jen k výrobě zbraní, ale také k výrobě rozmanitých nástrojů. V Americe používali příslušníci indiánského kmene Cherokee zvířecí lopatky a klacky k výrobě lopat na kopání. Kost ke dřevu připojili pomocí kůže nebo jeleních vazů. Tyto nástroje pak využívali při pěstování kukuřice a dalších plodin. Archeologické nálezy potvrdily, že podobným způsobem se zvířecí lopatky používaly i na dalších kontinentech.

Oblečení s kostěnými knoflíky.
zdroj: unsplash.com

Obydlí

Již v období svrchního paleolitu dokázali naši dávní předkové velmi chytře využívat to, co měli kolem sebe. Svá primitivní obydlí a přístřešky vytvářeli i z mamutích kostí a klů, které byly svázány dohromady nebo zapíchnuty do země jako opora.

V Jižní Americe dávní lidé jako ochranu a úkryt používali krunýře glyptodonů, kteří byli podobní obřím pásovcům. Celkově skutečnost, že první lidé používali k úkrytu mamutí kosti a krunýře glyptodonů, vypovídá mnohé o jejich vynalézavosti a přizpůsobivosti.

Hudební nástroje

Věděli jste, že z kostí lze vyrobit i flétny? Pravěcí lidé používali ptačí kosti, které jsou přirozeně duté, k výrobě těchto hudebních nástrojů. Archeologové nalezly pozůstatky kostěných fléten v jeskyních Geissenklösterle a Hohle Fels v Německu.

Stáří fragmentů fléten nalezených v Geissenklösterle se odhaduje na přibližně 35 000 let. Naproti tomu flétna v Hohle Fels, která je vyrobena z křídelních kostí supa bělohlavého, je stará „pouze“ 4 000 let.

Další fascinující objev byl nedávno učiněn také ve francouzském městě Isturitz. Tam byly nalezeny prastaré flétny vyrobené z kostí labutí, jejichž stáří se odhaduje asi na 30 000 let.

Hnojivo

V polovině 19. století byla velmi oblíbeným hnojivem kostní moučka. Lidé na západoamerickém venkově sbírali bizoní kosti, které následně zpracovávali na hnojivo. Zjistili, že jejich rozmělnění a použití v jinak obtížně obdělávatelné půdě usnadňuje pěstování rostlin.

Kosti z uhynulých zvířat tak pomáhaly udržovat život na prériích. Na konci 19. století vedl rozvoj dobytkářství k přechodu od bizoních kostí ke kravským. Ostatně kostní moučka se k hnojení používá dodnes, obsahuje velké množství vápníku a fosforu.

Zdroj: sciencefocus.com, science.org, nationalgeographic.com, thoughtco.com, farmprogress.com

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
zavřít reklamu