Grigorij Perelman: Vyřešil matematický problém tisíciletí, miliónovou odměnu ale opakovaně odmítl

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Ruský matematik Grigorij Perelman řešil Poincarého domněnku sedm let. Vypadalo to, že nežije pro nic jiného. Jak se nyní ukazuje, něco na tom možná bylo. Když své závěry zveřejnil, dočkal se uznání vědců z celého světa, dokonce jezdil po světových univerzitách a přednášel je osobně. Po nějaké době se ale zcela stáhl do ústraní a odmítl i odměnu ve výši jednoho miliónu dolarů, která mu za vyřešení matematické otázky století právem náleží.

„Už jsem řekl všechno, co jsem měl na srdci.“

Grigorij Perelman se zcela vyhýbá kontaktům s novináři a na minimum omezil i pohyb na veřejnosti jako takový. Není tomu tak ale proto, že by provedl něco špatného. Podivínský rodák z Petrohradu (resp. z Leningradu, jak se město dříve jmenovalo) se do povědomí vědecké obce dostal v roce 2003 tím, že vyřešil složitou teoretickou hádanku. Mnoho dalších lidí, kteří nerozumí ani velmi zjednodušenému popisu tohoto problému, se o něm dozvědělo až v souvislosti s odmítnutí odměny, která mu za jeho práci náležela.

Ne každý sní o tom být ve středu zájmu a Perelman patří přesně do skupiny takových lidí. Žádosti o rozhovor poslední léta ignoruje, telefon nezvedá, novináře bez zájmu obchází, ven chodí jen na drobný nákup, na procházky, výjimečně na koncert vážné hudby. Jak sám řekl, nemá potřebu nechat se okukovat jako zvíře někde v zoologické zahradě. Žije v ústraní na petrohradském sídlišti v malém bytě se svou matkou a zřejmě je takto naprosto spokojený.

Skromnost a obrovský zápal pro matematiku

Nikdy si nepotrpěl na okázalost a nestal se ani obětí moderního konzumu. Žije asketickým způsobem, jí pomálu, neřeší oblečení, dokud se nezačne rozpadat. Skromnost projevoval už v dětství a mládí. Narodil se v roce 1966 do židovské rodiny a studoval běžnou leningradskou školu. V té době hrál závodně stolní tenis, v lidové škole umění se učil hře na housle a také navštěvoval matematický seminář. V roce 1982 získal zlatou medaili na Mezinárodní matematické olympiádě v Budapešti. Na univerzitu se Perelman dostal již ve svých 17 letech a absolvoval ji s červeným diplomem o sedm let později, a sice v roce 1990.

Velké politické změny v 90. letech mu otevřely cestu do světa a on se tak dostal na stáž do USA, kde se poprvé setkal se s do té doby nevyřešenou Poincarého domněnkou. Vyřešení toho zdánlivě nevyřešitelného problému naplnilo jeho život. Když se vrátil domů, neřešil po dobu sedmi let nic jiného.

Třírozměrný povrch čtyřrozměrné koule

O čem je vlastně ta Poincarého domněnka? Jak už jsme naznačili, nezasvěcení těžko pochopí, byť jen velmi zjednodušený popis. Jedná se o věci tak složité a abstraktní, že je člověk s průměrnou představivostí jednoduše nedokáže uchopit. Francouzský matematik Henri Poincaré během svého života (1854 – 1912) řešil charakterizaci trojrozměrných sfér, resp. se snažil vědecky charakterizovat třírozměrný povrch čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami. Jeho hypotéza tvrdí, že každá uzavřená třírozměrná varieta, na které lze každou uzavřenou křivku převést na bod, je právě tímto povrchem čtyřrozměrné koule.

Čtěte také: „Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů,“ pronesl otec atomové bomby Oppenheimer. Jaký nám zanechal odkaz?

Perelman zveřejnil své řešení na internetu v roce 2003 a dostalo se mu uznání snad ze všech vědeckých pracovišť, která se o to zajímala. Zvaly ho nejprestižnější univerzity světa, aby o svém řešení a jeho hledání přednášel i u nich. Podle mnohých kapacit se tím také otevřela cesta k řešení zásadní matematické otázky o formách vesmíru.

„Vím, jak ovládat vesmír, tak mi řekněte, proč bych se měl hnát za milionem?!“

Perelman opravdu nějakou dobu po světě přednášel, ale o pár let později odmítl převzít Fieldsovu medaili i Cenu milénia, s níž byla spjata odměna ve výši miliónu dolarů. Odměna má náležet tomu, kdo vyřeší jeden ze sedmi „problémů tisíciletí“, do nichž Poincarého domněnka patřila. Mnozí se domnívají, že Perelmanovi krátký pobyt na výsluní sebral veškeré iluze o tom, jak fungují nejen vědecké organizace, ale i svět jako takový.

Zdroj: britannica.com, nautil.us, Wikipedia | foto: Wikimedia

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT