Již řadu let nás vědci i média zahrnují informacemi o globálním oteplování a s ním souvisejícími riziky. Oteplování planety Země je spojeno s rychlejším táním ledovců. Největší „zásobárnou ledu“ je Antarktida, kde je led nahromaděn již celé věky. Nyní někteří vědci varují, že globální oteplování by již za několik málo desítek let mohlo způsobit úplné rozpuštění antarktického ledu. Jaké by to mělo následky?
Změna gravitace
Je zřejmé, že zmizení ledu na Antarktidě by způsobilo výrazné zvýšení hladiny moří. Nicméně proces je složitější než pouhé „přidání“ objemu této nově vzniklé vody do oceánů.
Zmizení ledu by totiž mělo za následek i změnu gravitace, která by vedla k tomu, že některé oblasti pevniny by se rozšířily a zvýšily. To by sice na jednu stranu mohlo zmírnit negativní dopad zvýšení hladiny moří, ale na stranu druhou by to s sebou mohlo přinést další rizika.
Vědci se tímto možným jevem zabývají již desítky let a označují ho pojmem „gravitační efekt“, tání ledu způsobuje změnu gravitace, která ovlivňuje hladinu moří v různých částech světa různě. V blízkosti Antarktidy by hladina stoupla mnohem méně, zatímco na severní polokouli by se hladina moří zvedla až o třetinu nad očekávaný celosvětový průměr.
Podobným způsobem tání ledu v Grónsku by ve skutečnosti způsobilo nižší hladinu moře v blízkosti tohoto ostrova a vyšší hladinu na jižní polokouli. Toto nerovnoměrné rozložení by navíc mohlo zkomplikovat nutné přesunutí velkého množství lidí do vnitrozemí.
Posun zemské osy
Pojmem zemská osa se označuje pomyslná přímka, kolem níž se naše planeta otáčí. Mezi lety 1899 a 2018 se tato osa posunula přibližně o deset metrů, pravděpodobně v důsledku různých environmentálních i člověkem způsobených faktorů.
Někteří vědci odhadují, že více než polovina tohoto posunu byla způsobena táním ledu a s ním související změnou gravitace. Tento proces není dosud plně pochopen. Je však zřejmé, že tání ledu má významný vliv na zemskou osu a zmizení antarktického ledu by osu posunulo ještě mnohem více.
Zánik velkoměst na pobřeží a miliardy lidí bez domova
Pokud by roztál veškerý led na planetě, mnoho slavných měst, která se nyní nacházejí na pobřeží, by bylo zatopeno. Mluvíme například o takových velkoměstech, jako jsou New York, New Orleans, Buenos Aires, Káhira, Londýn, Benátky či Šanghaj. Miliony lidí by se v důsledku toho musely přesídlit dále do vnitrozemí, což by způsobilo velký nárůst hustoty obyvatel.
Nejednalo by se ale jen o velkoměsta. Přibližně čtyři pětiny Australanů dnes žijí v oblastech, které by se rychle ocitly pod vodou. Stejný problém by se týkal i stovek milionů lidí v Číně, rovněž Dánsko a Nizozemsko by byly téměř zcela zatopeny a zmizela by i velká část východního pobřeží USA, včetně Floridy a delty Mississippi. Pod vodou by se ocitla i velká část Střední Ameriky.
Odhaduje se, že v oblastech, které by tento scénář postihl, žije dnes přibližně 40 % světové populace. Je tedy zřejmé, že masivní zvýšení hladiny moří by pro lidstvo znamenalo obrovský problém.
Katastrofa pro mnohé populace živočichů
Antarktida se může zdát chladná a bez života, ale ve skutečnosti je životním prostředím pro mnoho různých druhů zvířat. Mořským ptákům, tučňákům, tuleňům, velrybám a dalším mořským živočichům se v této oblasti velmi daří.
Klimatické změny však představují pro mnohé z těchto druhů velkou hrozbu. Pokud bude led mizet i nadále, mohlo by to mít katastrofální následky pro mnoho živočichů, které Antarktidu nazývají svým domovem.
Kromě toho by zmizení mořského ledu mělo vlnový efekt v celém ekosystému. Ovlivnilo by to i menší tvory, jako je kril a fytoplankton. Tyto malé organismy jsou životně důležitým zdrojem potravy pro mnoho dalších druhů. Jejich úbytek by tak vyvolal řetězovou reakci v celém ekosystému.
Problémy s pitnou vodou
Pro ty, kteří žijí ve vnitrozemí, může být lákavé domnívat se, že se jich tání antarktického ledu netýká. To ale není tak úplně pravda. Jednou z největších obav světové populace je ztráta přístupu k čisté pitné vodě.
Se stoupající hladinou moří může slaná voda pronikat do zásob podzemních vod dále ve vnitrozemí, což povede ke kontaminaci zdrojů pitné vody. Kromě toho bude kvůli vysokému obsahu soli mnohem obtížnější zavlažovat zemědělské pozemky.
Mikroby a nemoci
Tající led v Antarktidě nepřidá planetě jen velké množství vody. Světlo světa znovu spatří organismy, které byly miliony let zmraženy pod ledem. V roce 2011 chilští vědci zkoumali mikroby žijící v antarktickém ledu a zjistili překvapivé věci. Mikrobi byli schopni přežít v prostředí s vysokou koncentrací soli, extrémní kyselostí i zásaditostí a teplotami až 93,3 °C.
U jednoho z druhů mikrobů bylo zjištěno, že odolává záření 5000krát intenzivnějšímu, než jaké kdy přežil jakýkoli jiný organismus na Zemi. To vše i přesto, že byly nalezeny 15 metrů pod povrchem ledu. To vše naznačuje, že tyto organismy jsou velmi silné a potenciálně nebezpečné.
Antarktický led uchovával drobné tvory dlouho předtím, než se objevil člověk. Budeme tak téměř jistě zranitelní vůči nemocem a patogenům, které tito tvorové uchovají. Někteří vědci označují Antarktidu za „skladiště genů“, v němž se pravděpodobně nachází mnoho smrtelných nemocí.
Změna směru oceánských proudů
Termohalinní cirkulace je globální systém hlubokomořských proudů. Existuje díky rozdílům v teplotě a slanosti mořské vody. Zatímco povrchové oceánské proudy pohání vítr, klíčovou roli při vytváření hlubokomořských proudů hrají póly a přítomnost ledu. Pokud by antarktický ledový příkrov zmizel, mělo by to na oceánské proudění velký vliv.
Zdroj: nationalgeographic.com, smithsonianmag.com, nasa.gov, understandinganimalresearch.org.uk
