Vánoční čas už je po roce opět tady. Advent odstartoval, je čas nakoupit dárečky, napéct cukroví a ozdobit vánoční stromeček, u kterého se zase sejde celá rodina. Vánoční svátky patří k těm nejkrásnějším v roce a těší se na ně nejen děti ale i dospělí. Znáte tyhle fakta o Vánocích? Některé vás možná překvapí.
Kdy se vlastně narodil Ježíš, jaké jsou vánoční barvy a proč by měly být Vánoce bílé?
O Vánocích si připomínáme a oslavujeme narození Ježíše Krista. Ve skutečnosti ale nikdo přesně neví, kdy se narodil. Že jeho narození připadne právě na 25. prosince, rozhodl až v roce 350 papež Julius I..
Máme celkem tři hlavní barvy, které symbolizují Vánoce. Jsou jimi červená, zelená a zlatá. A proč právě tyto barvy? Červená barva představuje Kristovu krev a symbolická červená jablíčka, kterými se odedávna zdobil vánoční stromeček, mají odkazovat na Adama. Kristovu krev pak symbolizují především červené bobule cesmíny. Listy cesmíny, ale také jmelí a vánoční stromeček představují druhou vánoční barvu, tedy zelenou. Ta má symbolizovat znovuzrození a je všeobecným symbolem života jako takového. A poslední zlatá barva symbolizuje světlo a hvězdy na nebi.
Každý rok všichni vyhlížíme bílé Vánoce a zpívá se o nich i téměř v každé vánoční koledě. Když se podíváme na tradiční vyobrazení Vánoce, vidíme vždy zasněženou krajinu. A víte, proč tomu tak je? Lidé si představu o bílých Vánocích dochovali z takzvané malé doby ledové, která zemi sužovala mezi 16. – 19. stoletím. V té době byly teploty průměrně nižší až o několik stupňů a logicky i zimy tak byly krutější a zasněženější. V dnešní době jsou pro nás bílé a zasněžené Vánoce spíše vzácností.
Proč se líbáme pod jmelím a cinkáme zvonečkem?
Vánoční stromeček vzhůru nohama si asi nedokážeme představit. Ale dříve tomu tak skutečně bylo a lidé měli stromeček zavěšený na stropě. Stromeček v dnešní klasické podobě se poprvé podle historických záznamů objevil poprvé v lotyšské Rize v roce 1510. Z Lotyšska se pak tato tradice rozšířila do německých zemí a pak dále do světa.
Líbáte se také doma pod jmelím? Už v pradávných dobách lidé na celém světě přisuzovali právě jmelí doslova magickou moc. Keltští druidové vždy věřili, že jmelí přináší do domovů štěstí a zdraví, protože má léčivou moc. Jmelí se tak věšelo v každé domácnosti, aby byla zajištěná ochrana před zlými duchy. Lidé ovšem také věřili, že přináší i plodnost a kdo chtěl počít dítě, nesměl na jmelí o Vánocích zapomenout. Dodnes se zachovala tradice polibku pod jmelím. Párům, které se pod ním o Vánocích políbí, má přinést štěstí a spokojenost. Pokud ale chcete, aby jmelí fungovalo přesně tak, jak má, měl by vám ho někdo darovat a vy zase na oplátku jemu.
Každé dítko na Štědrý večer čeká jen na to, až se rozezní cinkání zvonečku, ohlašujícího příchod Ježíška, který pod stromečkem zanechal vánoční dárečky. V pohanských dobách se tento zvyk zavedl, ale měl mnohem větší poslání. Cinkáním zvonečku se totiž odháněli zlí duchové a démoni.
Těšíte se, až u vás zvoneček zacinká letos? Veselé Vánoce!
