Dušan Samo Jurkovič vytvořil osobité stavby, které dávají jedinečnou atmosféru hned několika místům

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Víte, co spojuje Pustevny, kopec u Rožnova pod Radhoštěm, Nové Město nad Metují, Prahu, Brno, Písek, Luhačovice, Skalicu a pár dalších míst? Určitě alespoň jednu z jeho staveb znáte. Zná je snad každý, byť si to třeba nemusí uvědomovat. Stavby secesního architekta a etnografa Dušana Jurkoviče s jeho velmi osobitým stylem najdete rozeseté různě po České republice i na jeho rodném Slovensku.

Cestu k Pustevnám mu otevřela Národopisná výstava

Dušan Samo Jurkovič pocházel z Turé Lúky (dnes součást Myjavy), kde se v roce 1868 narodil. Vystudoval nižší gymnázium v Šoproni a následně pokračoval ve Vídni na Státní průmyslové škole. Lidová architektura, zejména práce lidových tesařů ho oslovila během jeho krátké praxe a není se čemu divit, když ho toto a příbuzná témata provázela od dětství. Jeho matka se zabývala lidovým uměním, otec byl hrdým slovenským vlastencem a jeho děd jako národní buditel stál při zrodu Matice slovenské. On sám se také inspiroval britským hnutím Arts and Crafts.

Jurkovič se za prací následně vydal do Vsetína, a sice do ateliéru architekta Michala Urbánka. V této době již tvořil stavby pro Národopisnou výstavu právě ve Vsetíně a také pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Vysloužil si ocenění, díky němuž mu byla svěřena stavba útulen na beskydských Pustevnách.

Maměnka a Libušín a jejich pohnutý osud

Stavby na Pustevnách patří k jeho nejznámějším dílům. Jurkovič je postavil na základě zakázky Pohorské jednoty Radhošť. Výletní chaty vznikaly v letech 1897 až 1899 a jejich sloh se popisuje jako lidová secese s valašskými prvky.

Bílá růže: sourozenci Schollovi a jejich přátelé skončili za odboj proti Třetí říši pod gilotinou.

Libušín a Maměnka však velmi utrpěly během druhé světové války, kdy je jako ubytovnu využíval Hitlerjugend a maďarské asistenční oddíly. Obě stavby chátraly a došlo to až do takového stavu, že se uvažovalo o zbourání. Po válce se Jurkovič sám, jako téměř osmdesátiletý pán, vydal jejich stav zhlédnout a přimluvil se za to, aby zůstaly na místě. O útulny se však nikdo nestaral, k rekonstrukci došlo až na konci 90. let, kdy se nacházely už v opravdu havarijním stavu. Pustevny dostaly status národní kulturní památky a chatu Libušín v roce 2014 zničil požár. Rekonstrukce trvala několik let.

Jeho otisk v brněnské architektuře

Pustevnami však Jurkovičova kariéra neskončila, naopak. Další zakázka ho dovedla do Brna, kde stvořil návrh malé internátní budovy a interiérů několika bytů včetně vlastního v ulici Veveří. Stojí také za stavbou části Pomologického ústavu v Bohunicích, letech 1905 až 1906 také zrealizoval stavbu vlastní vily v Žabovřeskách a podílel se na stavbě dělnických domů v Novém Lískovci.

Nepřehlédněte: Akce K: Likvidace řeholních řádů v tehdejším Československu znamenala obrovské škody na kulturním dědictví.

Stal se členem Klubu přátel umění a přátelil se s několika spisovateli např. s Jiřím Mahenem, Josefem Merhautem nebo bratry Mrštíkovými. Pro vzdělávací spolek Vesna navrhl kolekci nábytku.

Jeho styl napříč Českou republikou i Slovenskem

Známé lázeňské i další domy v Luhačovicích má na svědomí také, realizoval je rovněž na začátku 20. století. Později se jeho osobitý styl promítl do úprav zámku v Novém Městě nad Metují a během první světové války i na několika vojenských hřbitovech. S jejím koncem se Jurkovič usadil v Bratislavě. I na Slovensku najdeme jeho stavby, např. budovu Slovenského domu ve Skalici.

Jurkovič stojí také za vzhledem Bartelmusovy vily (vily na Rezku) u Nového Města nad Metují, stejně tak Bartoňovy útulny v Pekle u stejného města, vily dr. Náhlovského v Praze – Bubenči, Jiráskovy chaty u Dobrošova na Náchodsku, Raabovy vily v Písku, vily Theodory Němcové v Jičíně, Kochova sanatoria v Bratislavě, křížové cesty v Hostýně, mohyly Milana Rastislava Štefánika v Bradle nebo např. budovy visuté lanovky Tatranská Lomnica – Lomnický štít. Jako zatím poslední stavba vznikla podle jeho návrhu Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, a to v roce 2012.

Dušan Jurkovič zemřel v Bratislavě v roce 1947 a krátce předtím mu byl jako prvnímu Slovákovi udělen titul národního umělce.

Zdroj: Česká televize | foto: Wikimedia, CC

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT