Drzé thajské opice, které nerozuměly Česky. Přátelit se s námi nechtěly, náš oběd si však vychutnaly

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Když jsme se s kamarádem vydali na cestu po Thajsku, byl jsem hodně zvědavý na zdejší opice. Už jsem o nich slyšel hodně, četl články o tom, jak jsou zvyklé na zdejší ruch a davy turistů, takže se lidí nebojí. Měl jsem radost a těšil jsem se na roztomilé opičky. Roztomile však jen vypadaly, ve skutečnosti byly pěkně prohnané.

Lopburi – ráj archeologů a opiček

S kamarádem jsme si přáli procestovat Thajsko už dlouho. Když se nám potom naskytla možnost doslova za hubičku koupit letenky a nasednout na letadlo, neváhali jsme ani minutu. Skvělá šance, která se musela využít.

Po několika dnech, kdy jsme objížděli vesměs známá a turisticky oblíbená místa, jsme dorazili do menšího městečka jménem Lopburi. To bylo vyhlášeným rájem archeologů, nacházela se zde totiž archeologická naleziště, a konečně také opice, opravdu hodně místních opic.

Opice úplně všude

Byli jsme nadšení, to se u nás nevidí. Opice byly všude, na stromech, na ulicích, na střechách domů a budov, na vlakovém nádraží, když někdo otevřel dveře domu, jako by se mu tam snažily vetřít. To bylo roztomilé a zábavné pozorovat. Vlastní však zkušenost byla jiná.

Tohle je náš oběd

V městečku jsme měli v plánu se zdržet pár dní. Když jsme si třetí den byli v poledne nakoupit nějaké jídlo a pití na posilněnou, cestou z obchodu do hostelu nás zastavila tlupa místních opiček. A zatímco my na ně koukali a sladce šišlali, kamarádovi se rozsypala celá taška s nákupem na chodník. Tu tašku neroztrhnul nikdo jiný než jeden z místních opičáků.

Ten drzoun, nejspíš vůdce opičího gangu, prostě vzal kamarádovu tašku s jídlem, to se rozsypalo a opice si začaly hodovat, jako by se nic nestalo. Přítel na ně křičel: „Vraťte nám ten oběd,“ no, opice ale česky neuměly ani jediné slovo

Autor: Lenka Svobodová
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT