Za hranici vesmíru je považována výška 100 kilometrů a právě ta se stala první metou v dobývání všehomíra. Američané za tuto hranici poslali prvního živého tvora již v roce 1947. Speciálně upravenou (původně německou vojenskou) raketu V-2 odpálili z White Sands v Novém Mexiku. Její posádku tvořily vinné mušky – octomilky. Podívaly se do výšky 109 kilometrů a poté se bezpečně vrátily zpět na zemský povrch.
O dva roky později vyslali do vesmíru stejným způsobem opici. Makak se jmenoval Albert a udusil se při návratu. Obdobně zahynul i druhý makak zvaný Albert II, který dosáhl výšky 134 kilometrů.
Psí pozdravy z hranice kosmu
Sověti nemohli zůstat pozadu a také vyslali živé tvory. Do výšky 110 km je vynášela rovněž upravená raketa V-2. Když se psi Cigan a Dežik bezpečně vrátili v kapsli domů, dali si za cíl vyslat první zvíře na oběžnou dráhu. Mezitím ale vysílali i další psy, např. fenka Odvažnaja se tak vysoko proletěla hned pětkrát a Lisa 2 a Ryžik 2 jako první otestovali vesmírné skafandry v otevřeném prostoru.
Další zvířata se vydala na daleký výlet i ze základny v USA. Myši Mildred a Albert a opičky Patricia a Mike se v roce 1952 sice podívaly „jen“ do 55km výšky, zato ale přečkaly rychlost 3200 km/h. Při letu je snímala kamera.
Lajka svou misi nepřežila
Američané si připsali prvenství v podobě živého tvora na hranici kosmu, Sověti proto museli zajít dál. V roce 1957 opravdu jako první vypravili živého tvora na oběžnou dráhu Země. Stala se jím světoznámá toulavá fenka Lajka vyslaná z kosmodromu Bajkonur na Sputniku 2. Ta svou misi ale nepřežila pravděpodobně kvůli technické závadě, která způsobila přehřátí kabiny a následně i fenky.
Američané je následovali hned další rok, kdy primát (kotul) Gordo nepřežil návrat kvůli selhání padáku.
V roce 1960 se první sovětší psi – Belka a Strelka vrátili v pořádku. Spolu s nimi odstartovali i králík, potkani a myši. Během padesátých let vyslali Sověti do vesmíru celkem 29 letů, jichž se zúčastnilo 36 psů. Nepřežilo to 15 z nich.
První lidoop se těšil zájmu ještě 20 let poté
Prvním lidoopem ve vesmíru se stal šimpanz Ham na začátku roku 1961. Jeho let trval 16 minut a dosáhl při něm výšky 185 kilometrů. Při jeho misi se testovala nová kabina Mercury, kterou vynesla raketa Redstone. Opičák se v pořádku vrátil a těšil se velké popularitě ještě dlouhá léta poté.
Obě velmoci svými pokusy testovaly technologie za stejným účelem – dostat bezpečně na oběžnou dráhu a zase zpátky člověka. To se povedlo hned v dubnu téhož roku, kdy do vesmíru vzlétl Jurij Gagarin.
Dokážou dělat pavučiny ve stavu bez tíže?
Tím však vysílání zvířat do vesmíru neskončilo. Rusko a USA nebyli jedinými státy, které tyto testy prováděly. Zkoušela to i Čína, Japonsko, Francie a později Írán. Francouzi například vyslali v roce 1963 do vesmíru první kočku, kterou odchytili v pařížských ulicích. Jmenovala se Félicette. Uvádí se i historka, že původně chtěli vyslat kocoura Felixe, který jakoby něco tušil a raději utekl.
V roce 1975 se na vesmírnou stanici Skylab dostali první pavouci – Anitta a Arabella Vědci totiž byli zvědaví, zda tito tvorové jsou schopni spřádat své sítě i v beztížném stavu. Experiment ukázal, že jim to nečiní potíže. Spolu s nimi letěly myši a první ryby.
Do kosmu se v rámci činnosti člověka dostala pestrá přehlídka různých tvorů, vedle zmíněných můžeme uvést ještě želvy, hlemýždě, žáby, mloky, různé druhy hmyzu a jeho larvy a také bakterie. Z Československa se do kosmu podívaly laboratorní myši a japonské křepelky.
Zdroje: britannica.com, space.com | foto: Wikimedia, CC