Panenka Barbie debutovala v roce 1959 a od té doby se stala jednou z nejikoničtějších dětských hraček všech dob. Nyní se tato panenka stala hvězdou jednoho z nejočekávanějších filmů roku s Margot Robbie v hlavní roli.
Odvážný nápad
Ruth Handlerová, kterou ve filmu hraje Rhea Perlmanová, se narodila 4. listopadu 1916 v Denveru jako Ruth Mosko. V devatenácti letech se přestěhovala do Kalifornie a v roce 1938 se provdala za svou středoškolskou lásku Elliota Handlera. Jejich partnerství znamenalo začátek hračkářského impéria.
Poté, co v garáži v Los Angeles rozjeli úspěšný obchod s dárkovými předměty z plastu, založili v roce 1945 společně s průmyslovým inženýrem Haroldem Mattsonem společnost Mattel. Pokud jde o název společnosti, vznikl spojením Matsonova příjmení s Elliotovým křestním jménem.
K prvním úspěchům společnosti patřily hračky jako dětské ukulele Uke-A-Doodle a pistole Burp Gun. Při hledání dalšího prodejního úspěchu se Elliot zaměřil na vývoj mluvící panenky pro děti, a tak vznikla Chatty Cathy.
Ruth však měla úplně jiný nápad. Když viděla fascinaci své dcery Barbary vystřihovánkami v podobě papírovými panenek s oblečením umožňujícím z panenky udělat lékařku, policistku či elegantní dámu, přála si vytvořit realistickou dospělou panenku, která by mladým dívkám umožnila „snít své sny o budoucnosti“.
Mužští kolegové však tento nápad zavrhli s tím, že výroba by byla příliš náročná a že žádná matka by takovou panenku svému dítěti nekoupila. Všichni byli zděšeni myšlenkou, že by měli vyrobit „panenku s prsy“.
Panenka pro muže
Přestože byl projekt dočasně odložen, dovolená ve Švýcarsku v roce 1956 ukázala, že nápad má potenciál. Během výletu totiž Handlerová a dospívající Barbara narazily na vystavenou novinku – panenku Bild Lilli.
Postavička Lilli, kterou vytvořil Reinhard Beuthien, debutovala v komiksu německých novin Bild-Zeitung v roce 1952. Byla vykreslena jako „zlatokopka a exhibicionistka“ a často se objevovala spoře oděná. Lilli si rychle získala popularitu a stala se z ní plastová panenka, kterou dostávali muži jako vtipný dárek.
Muži panenku zavěšovali na zpětná zrcátka svých aut a brali si ji do barů, kde jí vyhrnovali sukni jako „zdroj humoru“. Lilli měřila přibližně třicet centimetrů, měla neúměrně velké poprsí, modré oční stíny a blonďatý culík.
Handlerová v této hračce pro muže viděla zdroj inspirace pro svou vlastní panenku. Po návratu do Ameriky pak shromáždila sbírku dvou desítek různých panenek Lilli. Jednu si ponechala doma a zbytek odvezla k úpravě do společnosti Mattel.
Příběh Barbie začíná
Společnost změnila nejen fyzické vlastnosti panenky, například vylepšila plast, upravila rty a obočí, ale také její „osobnost“, čímž se Lilli změnila ze sexuálního objektu v dívku, kterou dnes všichni známe.
Barbara Millicent Roberts, pojmenovaná po dceři Handlerových a zkráceně Barbie, debutovala na veletrhu hraček v New Yorku v roce 1959. Její mužský protějšek – Kenneth Sean Carson neboli Ken – se objevil o dva roky později a byl pojmenován po synovi Handlerových.
Právní spory
Barbie se rychle stala populární, jen za první rok výroby se prodalo 300 000 panenek, ale Mattel brzy čelil právnímu sporu s výrobcem Bild Lilli. Německý výrobce hraček Greiner & Hausser zažaloval Mattel v roce 1961 a tvrdil, že společnost porušila její patent na „kyčelní kloub“ používaný na panence Lilli.
O dva roky později se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání a společnost Mattel v roce 1964 odkoupila autorská práva německé společnosti.
Kromě toho bývalý designér společnosti Mattel Jack Ryan zažaloval společnost v roce 1980 poté, co tvrdil, že to byl on, kdo ve skutečnosti vytvořil panenku Barbie a pojmenoval ji po své ženě. Mattel se s ním dohodl na vyrovnání.
Odchod od společnosti Mattel a nová výzva
Handlerová byla prezidentkou společnosti Mattel až do své rezignace v roce 1973. Brzy poté začali noví manažeři diverzifikovat značku i mimo oblast hraček a ona i Elliot v roce 1975 ze společnosti úplně odešli. Navíc měla Handlerová vážné problémy se zdravím, v roce 1970 podstoupila mastektomii kvůli rakovině prsu.
V roce 1976 založila společnost Ruthton Corporation a inspirována obtížemi při hledání dobré prsní protézy se rozhodla vyrábět vlastní protézu nazvanou Nearly Me. Vystupovala v talk show a vytvářela ručně psané pozvánky, aby výrobek uvedla na trh.
Její tým školil pracovníky obchodních domů, aby pacientům protézu dobře nasadili. K popularizaci výrobku přispěla také bývalá první dáma Betty Fordová, která rovněž podstoupila mastektomii.
I po prodeji společnosti v roce 1991 Handlerová pokračovala v osvětě žen o důležitosti screeningu pro včasné odhalení rakoviny prsu. Žena, která dala světu mnohem víc než panenku Barbie, zemřela v dubnu roku 2002 ve věku 85 let na komplikace po operaci tlustého střeva.
Zdroj: time.com, latimes.com, newyorker.com, foxnews.com
