Dlouhý svitek se na první pohled svým provedením neliší od běžného japonského umění. Barevně oděné postavy však na každém kousku doplňuje šedý stín začínající u zadnice některé z nich nebo vychází z pytle, který vyobrazení lidé nesou. Hádáte správně, celý svitek zobrazuje prdící lidi, lidi útočící pšoukem na jiné lidi a také lidi svádějící bitvy v prdění.
Tradiční japonské umění
Nejprve trochu teorie. V japonské kultuře se objevují závěsné svitky (kakemono či kakejiku) s kaligrafií nebo tušovou malbou již dlouhá staletí. V Číně, s níž byla země v 1. polovině 1. tisíciletí velmi spjata, jsou takové svitky známé od dob čínské říše Tchang (7. až 10. stol. n. l.). V Japonsku se v tomto časovém úseku vystřídala tři období – Jamato (4. až 8. stol.), Nara (8. stol.)aHeian (8. až 12. stol.) a právě v tom posledním zmíněném se začínají objevovat svitky i zde.
Na začátku pravděpodobně obsahovaly pouze kaligrafie a Japonci si je spojovali s buddhistickými skripty vystavovanými v chrámech. V období Kamakura (12. až 14. stol.) však začínají pronikat do běžného života a dostávají se jako estetický doplněk do japonských domů. V následujícím období Muromachi (14. až 16. stol.) se stávají i součástí čajového obřadu.
Svitek zaznamenávající prdění
Vskutku zajímavý umělecký počin vznikl v období Edo (17. až 19. stol.), pravděpodobně okolo roku 1800. Dlouhý svitek He-gassen, jehož název se dá přeložit jako Bitva prdů, zobrazuje postavy, které opravdu pouští pšouky. Svitek měří 30 x 1000 cm a má ho na svědomí neznámý umělec (nebo skupina umělců). Inspiroval i další umělce v pozdější době, např. Uutagawu Kuniyoshiho.
Na svitku se vyskytuje několik scén, které mají jedno společné – minimálně jedna z vyobrazených postav v ní prdí. Pšouky na sebe pouští i celá skupina osob navzájem, jednoduše svádějí prdící bitvu. Sílu vypuštěného plynu dokazuje proražená deska, odmrštěná kočka a množství povalených věcí i lidí. Jedna část zobrazuje i sbírání prdů do pytle a jejich následné vypouštění ven. Nechybí ani „útok“ z koně za jízdy.
Proč něco takového vzniklo?
Kontext doby by nám mohl osvětlit leda nějaký japanolog. Možná se jedná o reakci na nějakou politickou nebo sociální změnu. Svého času prý bylo prdění běžným projevem nelibosti, čemuž by odpovídalo i to, že na některých obrázcích jsou cílem „voňavého“ útoku zřejmě běloši, jejichž kulturní vlivy v Japonsku nechtěli.
Vzhledem k tomu, jak moc se japonská kultura od té naší liší, můžeme jen hádat. Možná byl svitek dokonce považován za poklesek a někde ukryt. Třeba v tom ale na druhou stranu nemusíme hledat žádný skrytý význam a jedná se jen o obyčejnou ukázku toho, že nadýmání a jeho projevy považovali Japonci za zábavné.
Svět toto umělecké dílo obletělo díky japonské univerzitě Waseda, která je digitalizovala.