Justiniánský mor byla pandemie, která probíhala za vlády císaře Justiniána I. Příčinou pandemie byl pravý mor, název dostala pandemie po panovníkovi. Prvním ohniskem nákazy se stala Etiopie v roce 541. Odtud se však bleskovou rychlostí mor rozšířil nejprve do Egypta a později také po celém Středomoří.
Jak postupoval Justiniánský mor
Kvůli tomu, že v době, kdy epidemie vypukla, právě probíhal i byzantsko-perský konflikt, se nákaza velmi rychle šířila dál. Zasáhla kromě Středomoří nebo Mezopotámie i opačný kout světa jako Galii a Irsko. V roce 542 se pak mor dostal do Konstantinopole, kde zabil na třetinu zdejšího obyvatelstva. Podle dobových záznamů pandemie začala kulminovat mezi třetím a šestým měsícem od svého vzniku. Poté začala zase ustupovat, na některých místech se ale držela nadále i tři roky.
O osm let později se však mor znovu vrátil, následně se epidemie opakovala v intervalech zhruba po čtyřech letech až do roku 622.
Během následujících padesáti let zahubily stále se opakující epidemie okolo poloviny obyvatelstva v zemědělských oblastech a o něco méně lidí obývajících kraje, kde vládlo sucho. Rozsáhlé smrtící epidemie moru pokračovaly opakovaně vždy jednou za generaci, a to až do 8. století. Poté se morové epidemie přestaly objevovat. Proč tomu tak bylo, není dodnes objasněno.
Následky
Mor měl drastické následky, a to v mnoha ohledech. Značně utrpěla ekonomika, kultura, ale také celá společnost východořímské říše i dalších oblastí Asie a Evropy. Značná část měst se z epidemie nikdy nevzpamatovala úplně, a tyto místa pak zůstaly neosídlené.
V mnoha ohledech se tak můžeme minulostí inspirovat dnes, kdy svět sužuje pandemie koronaviru. Hlavní je uchránit co nejvíce lidských životů, což byl v případě morových epidemií značný problém kvůli mizernému zdravotnictví.