Medvěda jménem Wojtek si adoptovali vojáci 22. zásobovací roty dělostřelectva 2. polského armádního sboru. Zúčastnil se bitvy u Monte Cassina a dosáhl dokonce hodnosti desátníka. Ale pěkně popořadě.
Příběh statečného medvěda
V dubnu roku 1942, když byli zrovna polští vojáci na cestě z Persie do Palestiny, potkali cestou malého perského chlapce a od něj si za několik konzerv koupili malé medvídě. Malé medvídě ještě neumělo ani pít z lahve, vojáci jej to teda učili, a poctivě ho krmili naředěným kondenzovaným mlékem ze skleněné láhve od vodky. Později v dospělosti už medvěd pil vždycky nejraději ze skleněné láhve.
O medvěda bylo u roty velmi dobře postaráno, a oficiálně byl zaevidován jako člen 22. zásobovací roty. U ní zůstal už po dobu celé války až po demobilizaci ve Velké Británii. Velmi rychle si zvykl na přítomnost lidí, byl jim naprosto oddaný a v noci nerad spal sám, takže se chodil tulit k vojákům spícím ve stanech. Lidí se nebál a vojákům byl oddaným přítelem.
Wojtek a dělostřelecké granáty
Vojáci dále vzpomínali, že medvěd Wojtek měl velmi rád jízdu armádními nákladními vozidly. Dokonce koluje pověst o statečném medvědím nosiči, který neúnavně pomáhal v těžké bitvě o Monte Cassino v Itálii. Desátník Wojtek tam pomáhal vojákům nosit těžké bedny s dělostřeleckými granáty. Nikdy nic neupustil a pomohl tak vyhrát tuhle těžkou měsíce trvající bitvu. Od té doby se stal medvěd s dělostřeleckým granátem v tlapkách symbolem 22. zásobovací roty.
Po demobilizaci vojenské jednotky medvěd Wojtek putoval do zoologické zahrady v Edinburghu, kde také později 22. prosince 1963 zemřel. Bylo mu 22 let.