Od starověkých katakomb až po moderní metro, lidé se pod zemí pohybovali od nepaměti, ale vždy se jednalo o poměrně krátkou dobu. Žily však někdy v podzemí celé lidské společnosti? Ano, ale pouze v případě nouze, když neměli jinou možnost. Člověk totiž do podzemí fyziologicky nepatří, náš organismus není pro život v podzemí uzpůsoben. Přesto existují okamžiky, kdy se ale lidstvo do podzemí přesunulo.
Lidé v průběhu dějin z různých důvodů dočasně žili pod povrchem země. Typickými případy byly například situace, kdy si lidé kopali podzemní obydlí, neboť nebyl dostatek materiálu na stavbu klasických domů, nebo v místech s extrémním klimatem se lidé v létě schovávali pod zem, aby se ochladili, a v zimě, aby se zahřáli. Podzemí bylo v minulosti také bezpečným místem, kde se mohli ukrýt před nepřáteli.
Turecká Kapadocie
Slavná podzemní města starověkých Chetitů jsou například oblíbeným cílem turistů v Kapadocii v dnešním Turecku. Chetité se do nich stahovali v případě nouze, zejména v době války či nepřízně počasí, nezůstávali v nich ale dlouho, většinou jen několik týdnů. Jedním z největších podzemních měst v Kapadocie je Derinkuyu, které pochází přibližně ze sedmého nebo osmého století, mohlo v něm žít až 20 000 lidí. Tato podzemní města jsou dodnes svým způsobem „architektonickým zázrakem“. Mají studny zanořené hluboko do spodní vody, otvory vedoucí na povrch, které sloužily jako větrací šachty, či ochranné vrstvy kamenů, které obyvatelé umísťovali před vchody do města.
Jeskynní obydlí
Ne všechna podzemní obydlí byla tak propracovaná a složitá jako ta v Kapadocii. Lidé žili samozřejmě také v přírodních či uměle vytvořených jeskyních. Vybudované jeskyně lze nalézt kdekoli, kde to geologické podmínky umožňují, například v podobě tufu, měkké sopečné horniny, do které se snadno kope.
Moderní podzemní města jako řešení přelidnění?
Mnoho lidí z okraje společnosti našlo útočiště pod povrchem země v podobě opuštěných infrastruktur moderních měst. V tunelech pod ulicemi New Yorku či Las Vegas údajně žijí stovky bezdomovců. Možnost žít v podzemí ale zkoumají i vědci. Zabývají se tím, zda by se mohlo jednat o řešení, jak umožnit více lidem přestěhovat se do měst. Hustě zalidněná asijská města, jako je například Singapur, tak zkoumají možnosti výstavby směrem dolů. Technologie, které jsou k tomu potřeba, už údajně existují. Výzvou ale bude přesvědčit lidi, aby se pod zem skutečně přestěhovali.
Negativa pobytu v podzemí
Je samozřejmé, že lidé mají z dlouhodobého pobytu v podzemí obavy. Ve skutečnosti se nicméně zatím neprokázalo, že by pobyt pod zemí měl negativní psychologické účinky, tedy za předpokladu, že osvětlení, velikost místnosti, výška stropu a další fyzické atributy prostředí odpovídají prostředí na povrchu země. Rovněž technologie, jako jsou speciální světlovody, které umožňují přirozenému slunečnímu světlu rozjasnit podzemní prostory, by mohly být prostředkem v boji proti depresím, které někdy vznikají z nedostatku slunečního světla.
Podzemní město pod Montrealem
Mimochodem jedno podzemní město se již od konce šedesátých let nachází v kanadském Montrealu, je známé pod označení Reso. Nachází se v něm nákupní centra, restaurace, kanceláře či hotely. Impulsem pro jeho postavení bylo ochránit obyvatele Montrealu před nepřízní počasí během zimních měsíců.
Zdroj: atlasobscura.com, industryleadersmagazine.com, popsci.com
