Znesvěcení podmořských hrobů: v Asii mizejí z mořského dna vraky druhoválečných plavidel plné ostatků padlých, končí ve šrotu

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Dna světových oceánů jsou poseta nesčetným množstvím lodních vraků, z nichž velká část pochází z druhé světové války, nejstrašnějšího konfliktu lidských dějin. Námořní válka si svojí krutostí a oběťmi v ničem nezadala s pozemními operacemi a v mořských vlnách tak nalezly smrt celé zástupy námořníků všech bojujících stran. Nejinak tomu bylo i v jihovýchodní Asii, kde spolu po celou dobu války soupeřily námořní síly USA, Velké Británie, Austrálie, Nizozemí a Japonska. Pod masami vody v mořských hlubinách, ve stovkách vraků z těch časů, sní svůj věčný sen tisíce mladých mužů, kteří tehdy položili životy za svoji vlast. Nebo tomu alespoň do nedávna tak bylo. Podmořští archeologové a historici dokumentující tuto etapu války přišli nedávno se šokujícím zjištěním: až 40 % v této oblasti se nacházejících vraků bylo bez vědomí úřadů zničeno, rozřezáno, rozkradeno a prodáno jako železný šrot.

Válečné hroby chráněné mezinárodními dohodami

Válečné hroby, mezi které se potopená vojenská plavidla řadí, jsou přitom chráněny mezinárodními úmluvami a jejich nedotknutelnost bývá obvykle respektována. To však organizovaným skupinám zlodějů kovů z Malajsie, Číny nebo Kambodži nijak nepřekáží, v posledních letech se tak v Jávském moři rozjel doslova hon na druhoválečné lodní vraky. Ve svém arzenálu mají tyto gangy mohutné jeřábové lodi a pro přípravu potopeného plavidla pro jeho následné vyzdvižení neváhají použít ani výbušnin. Po některých vracích zbyl jen otisk v písku na mořském dně, jiné byly rozřezány či výbuchem rozmetány na mnoho kusů a vyzdviženy jen částečně.

Zdroj oceli, mědi, mosazi a bronzu

Vyplatí se vůbec vynaložit nemalé prostředky a úsilí na vytahování zrezivělého šrotu z mořského dna? Podle všeho ano. V útrobách lodních vraků se nacházejí kilometry mosazného potrubí a svazků měděných kabelů, zajímavé jsou rovněž lodní šrouby vyrobené z fosforového bronzu. Dalším důvodem zájmu zlodějů by mohla být ocel pocházející z předatomové éry, kdy tato ještě neobsahovala radioaktivní příměsi, uvolněné do ovzduší během testů atomových zbraní po válce. Ta je vyhledávaná a ceněná pro své vlastnosti pro výrobu vědeckých a lékařských přístrojů. To by mohlo vysvětlovat i fakt, proč celá řada v oblasti se nacházejících novějších, dlouho po válce potopených, vraků lodí zůstala nedotčena.

Čtěte také: U-206 Reichenberg – vrak ponorky pojmenované po Liberci se dodnes nepodařilo najít.

Zděšení historiků, veteránů i politiků

Archeologové a historikové bijí na poplach. Ačkoliv se již dříve setkávali s nelegálními ponory k válečným vrakům, cílem těchto zlodějů však obvykle bývaly pouze osobní předměty posádky, zbraně a jiné drobnější suvenýry. Se současnou situací, kdy dochází ke kompletnímu zničení lodí a znemožnění jakéhokoliv budoucího výzkumu, se to však nedá srovnávat. Mezi zničenými a rozkradenými vraky se nacházejí i takové legendy, jako bitevní loď Prince of Wales, bitevní křižník Repulse či těžký křižník Exeter. Britské ministerstvo obrany již dříve požádalo Indonésii, aby podnikla kroky k ochraně válečných hrobů ve svých vodách, avšak podle všeho dochází k jejich rozkrádání i nadále. Se stále dokonalejší a cenově dostupnější technikou pro činnost pod hladinou moře je pravděpodobné, že podobný osud čeká v blízké budoucnosti i další válečné vraky, které doposud hloubka místa jejich posledního spočinutí spolehlivě ochraňovala.

Zdroje: lidovky.cz, mentalfloss.com | foto: Flick/NOAA Photo Library

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT