Pokud přemýšlíte o dni, který v dějinách Spojených států amerických znamenal nejvíc ztrát na životech, pravděpodobně se vám vybaví teroristické útoky z 11. září 2001, či pohroma, která následovala po úderu Japonska na Pearl Harbor, nebo možná nějaká bitva z doby občanské války. Odpověď na tuto otázku není zcela jednoduchá, ani jednoznačná. Když však vezmete v úvahu počet mrtvých, nebude to žádná z výše uvedených událostí.
Problémy s počítáním mrtvých
„Nejsmrtonosnější den“ v historii Ameriky je těžké určit, protože americká populace během let značně vzrostla, z pouhých 4 milionů v roce 1790 na dnešních více než 332 milionů. Srovnávat absolutní počet mrtvých v minulosti a dnes je tedy trochu jako srovnávat „jablka s hruškami“. Samozřejmě, že dnes je celkový počet úmrtí za den vyšší než v roce 1790, přestože míra úmrtnosti, počet úmrtí vydělený počtem obyvatel, byla v roce 1790 mnohem vyšší. Pro upřesnění dodejme, že před pandemií koronaviru umíralo v USA každý den z mnoha různých důvodů přibližně 7 700 osob.
Ale i když se rozhodneme, že míra úmrtnosti je spravedlivějším způsobem porovnávání napříč staletími, najít odpověď na otázku „nejsmrtonosnějšího dne“ je stále složitější, než by se mohlo zdát. Velkou roli totiž hrají i měřítka, která zvolíme. Například pokud se díváme na jeden útok nebo událost, odečteme lidi, kteří v ten den také zemřeli, ale z jiných příčin, nebo je zahrneme?
Seznamte se s Galvestonským hurikánem
Pokud jde jen o celkový počet úmrtí v jeden den v důsledku konkrétní události v konkrétní den, na prvním místě se v dlouhodobých statistikách objevuje 8. září 1900. Tehdy zasáhl část Spojených států ničivý Galvestonský hurikán s rychlostí větru 209 až 251 km/h. Tato událost je známá také pod označením, „Velká bouře roku 1900“. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je tento hurikán často označován za nejsmrtonosnější přírodní katastrofu v historii USA. Ve své zprávě NOAA uvádí, že během hurikánu zahynulo 8 000 až 12 000 lidí, přičemž v roce 1900 umíralo v průměru 3 500 lidí denně. Bouře tak byla obzvláště smrtící událostí.
Bitva u Antietamu
Občanská válka, která probíhala v letech 1861-1865, byla velmi krvavým konfliktem. Studie z roku 2011 publikovaná v časopise Civil War History odhalila, že na následky zranění či nemoci během ní zahynulo na 750 000 vojáků. Jednou z nejkrvavějších bitev, při které padlo několik tisíc vojákům, byla bitva u Antietamu 17. září 1862. Bitva zmařila invazi Konfederace do Marylandu a podle odhadů v ní zahynulo přes 3 650 vojáků na obou stranách. I zde však narážíme na problémy s údaji. Ne všichni, kdo v bitvě bojovali a byli zraněni, zemřeli v den samotné bitvy. Muži, kteří byli zranění a zemřeli až za několik dní či týdnů, tak nejsou součástí odhadu. Ve stejný den, kdy došlo k bitvě u Antietamu, zemřelo v USA přibližně 2 500 dalších lidí z jiných, neválečných příčin. To znamená, že počet mrtvých v bitvě více než zdvojnásobil počet úmrtí v tento den.
Španělská chřipka
Když pomineme násilí, dalším obzvláště smrtícím obdobím byla španělská chřipka. V říjnu 1918 umíralo na tuto chřipku v průměru asi 6 000 lidí denně. Bohužel přesnější údaje nejsou známé. Ale je zřejmé, že v některé dny zcela jistě zemřelo více než oněch 6000 lidí. Když by se k tomuto počtu následně připočetla úmrtí z jiných příčin, možná, že by byl nejsmrtelnějším dnem v historii USA některý z říjnových dní roku 1918. Zatím je tím ale dnem 8. září 1900.
Zdroj: kentstateuniversitypress.com, livescience.com, nhc.noaa.gov
