Najdeme ho na bundě, kalhotách, mikině, tašce i botách. Je těžké si představit svět bez zipu. Dnes ho povařujeme za automatickou součást našeho života a nevěnujeme mu žádnou pozornost, tedy pokud nepřestane fungovat zrovna v nejméně vhodnou chvíli. Kupodivu zip ale nevtrhl na scénu a nezměnil svět okamžitě. Ve skutečnosti trvalo mnoho let, než si lidé uvědomili jeho význam pro každodenní život.
Vývoj zipu probíhal ve třech různých fázích
První prototyp zipu vynalezl muž, kterému módní průmysl vděčí za mnohé, Elias Howe. Mnohem více než v souvislosti se zipem se ale o tomto muži mluví v souvislosti s jeho jiným vynálezem – šicím strojem. V roce 1851, pět let po patentování převratné myšlenky šicího stroje, podal Howe patent na „automatické, kontinuální zapínání oděvu“, které dnes známe jako zip. Pravděpodobně zaneprázdněn snahou prosadit svou myšlenku šicího stroje do sériové výroby, se ale Howe zipem nikdy více nezabýval.
Přesuneme se o čtyřicet let dále, kdy vynálezce Whitcomb Judson pomáhal svému příteli, kterého bolela záda. Judsonův přítel se nemohl ohnout, aby si zavázal boty, a tak pro něj navrhl takzvaný clasp locker neboli zdrhovadlo, v podstatě posuvný uzávěr, který se dal otevřít a zavřít jednou rukou. Nápad si nechal patentovat v roce 1891 a o dva roky později svůj vynález vystavoval na Světové výstavě v Chicagu. Přestože Judson založil vlastní společnost na výrobu svého vynálezu, nikdy nezaznamenal komerční úspěch, ačkoli jeho společnost později jeho vynález proslavila.
Zip, jak ho známe dnes, je výsledkem práce inženýra švédského původu Gideona Sundbacka, který pracoval jako hlavní inženýr Judsonovy společnosti. Sundback využil svých konstrukčních schopností k vylepšení Judsonova návrhu a zvýšil počet zapínacích prvků na délku jednoho palce ze čtyř na deset. Jeho zip měl také dvě lícové řady zubů, které se pomocí jezdce stahovaly do jednoho celku, a zvětšil otvor pro zuby vedené jezdcem. Díky těmto změnám vznikl zip, který známe dnes, a Sundback si svůj nový design nechal v roce 1917 patentovat.
Zip pro armádu i pro děti
Sundbackův vylepšený design byl pevnější, rychlejší a spolehlivější než jeho předchůdce, což vzbudilo zájem americké armády. V době, kdy byla první světová válka v plném proudu, používala armáda zipy na oděvech a vybavení pro vojáky, ačkoli se vynález stále ještě nedostal do obecného povědomí. To se však změnilo v roce 1923, kdy se společnost B. F. Goodrich Company rozhodla použít Sundbackův vynález na svých nových gumových botách. Název zip společnost vysvětlovala zákazníkům jako slovo, které vzniklo podle zvuku, který vydávaly, a název se okamžitě vžil.
Situace se vyvíjela až do 30. let 20. století, kdy se v kampani na dětské oblečení objevil zip, který byl vychvalován jako způsob, jak naučit děti samostatnosti tím, že jim umožní, aby se oblékaly samy. Popularita zipu rostla a dostal se do povědomí módních návrhářů ve Francii. Ti ho následně poprvé použili jako moderní způsob zapínání na pánských kalhotách.
Význam zipu
Historický význam zipu nelze podceňovat. Hrál významnou roli při vývoji nových technologií ve 20. století, včetně suchého zipu a uzavíratelných sáčků. Zip nejenže umožňuje pohodlnější zapínání oděvů, ale plastové zipy jsou také odolné proti větru, prachu i vodě a nezadrhávají se, nerezaví. Vynález plastových zipů také znamenal, že je lze vytvořit v jakékoli barvě, což z nich učinilo další nástroj v arzenálu módních návrhářů. Celkově zkrátka usnadňují život všem, ve velké míře například lidem se zdravotním postižením.
Zdroj: history.com, thoughtco.com
