V některých kulturách byly kalhoty běžným oděvem, který ženy nosily po staletí, nebo dokonce tisíciletí. Ve většině západní společnosti tomu tak ale nebylo. Ve Spojených státech a v Evropě ženy obvykle nosily dlouhé sukně, s výjimkou některých žen, které nosily oděv podobný kalhotám při sportu. I když na začátku 20. století byly již mnohé ženy zastánkyněmi kalhot, kalhoty jako všeobecně přijímaná varianta každodenního oblečení pro ženy se skutečně prosadily až v polovině 20. století.
Praktické důvody i feminismus
Přijetí kalhot jako oblečení pro ženy má v západní společnosti kořeny v hnutí za reformu oblékání v polovině 19. století. Přestože již v této době existovaly ženy, které nosily oblečení podobné kalhotám, pokud se věnovaly fyzickému cvičení nebo domácím pracím, tyto oděvy se obvykle nosily mimo zraky veřejnosti. Většina žen obvykle nosila dlouhé sukně, které byly těžké, objemné a nepříjemně omezovaly rozsah pohybu. Mnohé ženy si tak přály nosit kalhoty především z čistě praktických důvodů, kvůli pohodlí a snadnému pohybu. Pro jiné byla svoboda nosit kalhoty spojena s hnutím za práva žen, které se v té době začalo projevovat.
„První vlaštovka“ jménem bloomers
Ve Spojených státech amerických navrhla v roce 1851 Elizabeth Smith Millerová první ranou verzi oděvu podobného kalhotám pro ženy. Oděv se vlastně skládal se ze sukně sahající pod kolena a volných „tureckých“ kalhot, které se shrnovaly u kotníků, a nosil se s krátkým kabátkem navrch. Brzy se tomuto novému oděvu začalo říkat „bloomers“, podle své první zastánkyně Amelie Jenks Bloomerové. Dalšími zastánkyněmi kalhot pro ženy byly lékařka a reformátorka Mary Edwards Walkerová či sufražistka Elizabeth Cady Stantonová. Přestože se v některých kruzích těšily oblibě, vyvolaly bloomers mnoho kontroverzí. Jejich každodenní používání se po několika letech vytratilo a dámské kalhoty byly opět odkázány na omezený okruh činností, jako bylo cvičení, nebo se nosily v soukromí.
Svoboda přicházela pomalu
Krátkodobě došlo k oživení nošení kalhot během první světové války, kdy některé ženy, které převzaly práce tradičně vykonávané muži, začaly nosit kalhoty. Zlom jako takový ale přinesla až druhá světová válka, kdy ženy začaly kalhoty nosit nejen při práci, ale také ve společnosti. Přestože ženy i po válce rády nosily kalhoty, zejména ve volném čase, stylové trendy zůstaly až do 60. let 20. století z velké části fixovány na sukně nebo šaty.
Zdroj: independent.co.uk, messynessychic.com
