Cestovat do vesmíru či umístit do něj nějaký předmět, bylo po mnoho tisíc let pro lidstvo jen pouhým snem. Tento sen se ale ve druhé polovině dvacátého století začal pomalu ale jistě uskutečňovat. Zatímco na úsvitu kosmického věku v 50. letech kolem naší planety obíhalo družic jen několik, nyní jich kolem země rotují tisíce a mnoho jich na zemi již čeká, až se k nim připojí.
Vše začalo Sputnikem
První družicí, která byla do vesmíru vypuštěna, byl v roce 1957 sovětský Sputník. Od té doby jich následně do roku 2010 bylo podle článku na webových stránkách space.com každý rok vypuštěno mezi deseti až šedesáti. Před deseti lety pak došlo k výraznému nárůstu, a v letošním roce by jich tak mělo být vypuštěno neuvěřitelných více než 1400. Vzhledem k této skutečnosti se letos v září okolo naší planety pohybovalo přibližně 7 900 aktivních družic.
Přeplněný vesmír
Družice obíhají po tak zvané nízké oběžné dráze, která se nachází do vzdálenosti 2000 km od Země. Vzhledem k tomu, že většinu družic nyní vysílají nejrůznější soukromé společnosti, které je využívají k rozmanitým účelům, vědci se domnívají, že v následujících letech bude jejich počet dále exponenciálně narůstat. Mnoho velkých společností navíc zakládá ve vesmíru celé konstelace satelitů. Všechny tyto nové družice však s sebou přinášejí řadu problémů, na které upozorňuje studie z května letošního roku. Těmito problémy jsou například náročnost řízení kosmického provozu, zvýšení množství kosmického odpadu a opětovné starty raket, které družice vynášejí, rovněž přispívají ke znečišťování atmosféry.
Vesmírný provoz a odpad
Vzhledem k tomu, že v nadcházejících desetiletích bude na oběžnou dráhu vypouštěno stále více družic, riziko srážek a vzniku následných kosmických úlomků prudce vzroste. Již nyní se na nízké oběžné dráze nachází nejméně 128 milionů kusů kosmického odpadu. Srážky nejsou jediným zdrojem vesmírného odpadu, družice se mohou také rozpadnout v důsledku dlouhodobého vystavení intenzivnímu ultrafialovému záření. Vesmírný odpad má potenciál způsobit značné škody na jiných družicích i na dalších kosmických zařízeních. Například v červnu letošního roku zasáhl mezinárodní vesmírnou stanici kus úlomku, který prorazil díru v robotickém rameni, naštěstí srážka nezpůsobila větší poškození.
Starty a návraty do atmosféry
Kosmický průmysl má nyní mnohem nižší uhlíkovou stopu než jiná průmyslová odvětví, například letecký průmysl. S rostoucí poptávkou po raketách potřebných k vypouštění družic ale v posledních letech vzrostly emise uhlíku z raketových startů o 5,6 % ročně. A nejsou to jen starty raket, které představují problém pro životní prostředí. Když družice nakonec spadnou z oběžné dráhy a vrátí se do zemské atmosféry, uvolňují do ní také rozmanité chemické látky.
Světelné znečištění
V budoucnu bude zvýšená aktivita družic ze Země dobře viditelná. Kovové objekty budou fungovat jako zrcadla, tedy odrážet světlo zpět k zemskému povrchu. Jejich množství drasticky změní náš pohled na noční oblohu. Jedna studie odhalila, že až 8 % světla na noční obloze může v budoucnu pocházet z družic. Rovněž bylo zjištěno, že místa v blízkosti 50. stupně severní a jižní šířky, kde leží i Česká republika, by mohla být světelným znečištěním z družic postižena vážněji než jiná místa, a to vzhledem k oběžným drahám navrhovaných družic. Podle odhadů by tak v budoucnu až každá desátá „hvězda“ na obloze mohla být ve skutečnosti družicí.
Zdroj: space.com, nature.com, usatoday.com, theguardian.com, arxiv.org