Před tisíci lety lidé používali k placení bronzové předměty jako třeba prsteny, kovová žebra, čepele a sekery. Tento typ prehistorické měny, z nich činil jednu z nejstarších známých forem peněz na světě. Archeologové nedávno analyzovali více než 5 000 těchto starověkých kovových artefaktů ze starší doby bronzové (2150 př.n.l – 1700 př. n. l.) a až 100 zásob bylo objeveno ve střední Evropě.
Našli spoustu prstenů a nejrůznějších čepelí
Také měly přibližně stejnou velikost a váhu. Tato relativní shoda souvisí s realitou, že objekty bývají objeveny spíše společně, než jednotlivě. To naznačuje, že znázorňovaly uznávané standardy hodnot a byly chápány jako časná forma peněz, např. ve Skandinávii. Za standard mohly být považovány jen položky produkované za účelem určitého vzhledu nebo hmotnosti (předvoj mincí).
Neolitičtí lidé často obchodovali s pazourkovými dýkami
Jenže takové transakce jednotlivých dýk, značily spíše prestižní položky, než běžné standardizované předměty. A bronzové prsteny byly nejprve vnímány jako ozdoby, než se s nimi začalo platit. V moderních penězích se nominální hodnoty mincí a papírové měny vyrábějí hromadně a identicky. Oproti tomu prsteny a další předměty jsou daleko méně uniformní.
Civilizace v té době pravděpodobně odhadovala cenu podle váhy
V praxi tedy znamenal těžší předmět v ruce i větší hodnotu. Když to vezmete logicky, v ruce se nepozná, zda držíte 176 nebo 200 gramů.
Pohled na transakce dob minulých, je pro nás v současnosti zřejmě nepředstavitelným a vývoj lidského poznání, tak nezná mezí. Naše poznání se neděje jen v mozku – ve skutečnosti k němu dochází ve spojení se světem a materiálními hodnotami.
Lidská inteligence zaznamenala neskutečný pokrok, taktéž schopnost řešit problémy. Nikoho by tak ani ve snu nenapadlo platit dnes dřívějším vážícím systémem.
Zdroj: livescience.com
