Na nenápadném návrší nedaleko České Brodu se tyčí konstrukce dvou vysílačů, nejvyšší stavby na našem území. Jsou vidět zdaleka, za běžných podmínek z dálnice D11 a ze silnice I/2 mezi Prahou a Kutnou Horou, za dobrých podmínek i z Kolína, dálnice D1 a D10. Jejich monumentální výška láká k představě, jaký je asi z jejich vrcholů výhled na okolí. Říká se, že se z nich dá dohlédnout až na Alpy. Legálně se tam ale člověk nemá šanci dostat a tak to jeden parašutista zkusí jinou cestou. Z výšky více než tří set padesáti metrů hodlá skočit dolů.
Zasáhnout museli z vrtulníku
Jednatřicetiletý dobrodruh z Brna se vydal k vysílačům v srpnu 2005, když nebyly v provozu kvůli opravám. V sobotu ráno neoprávněně vnikl na pozemek, po servisním žebříku vyšplhal na horní plošinu ve výšce 355 metrů nad zemí a skočil. Otevřený padák se mu však poryvem větru zamotal do kotevních lan a on na izolátoru jednoho z nich zůstal viset. Od země ho v tu chvíli dělilo 270 metrů vzduchoprázdna a hrozilo, že se každou chvílí zřítí.
Nezbývalo nic jiného, než kontaktovat záchranáře. Na místě zasahovali hasiči i vrtulník, jinak než ze vzduchu by ho dolů dostat nedokázali. Záchranář spuštěný pomocí jeřábu policejního vrtulníku se musel zachytit kotevního lana o několik metrů výše a k muži ručkovat. Následně ho k sobě připoutal a odřezal lana padáku. I tak tam muž visel přibližně hodinu, ale měl štěstí, nakonec vyvázl bez zranění. V té době ale nebyl jediným, kdo se do adrenalinového kousku pustil. Ví se přinejmenším o dvou dalších, jeden skokan po dopadu utekl, druhého se ale podařilo ztotožnit a bylo na něj podáno trestní oznámení.
Vysílače fungují už 45 let
V Liblicích u Českého Brodu se nacházela ještě jedna dvojice vysílačů z roku 1931, tehdy nejsilnější v Evropě. V roce 2004 byly odstřeleny i přesto, že se jednalo o technickou památku. V roce 1936 začala o pár set metrů dál výstavba vysílače Blaw Knox, ten však přestával stačit a bylo rozhodnuto o výstavbě dvou větších věží na stejném místě mezi Liblicemi a Přistoupimí. Původní byl v roce 1972 odstřelen. Stožáry o výšce 355 metrů stojí vedle sebe ve vzdálenosti 120 metrů, ač se z dálky může zdát, že je to výrazně méně. Zprovozněny byly na konci roku 1976 a šíří signál na středních vlnách.
Pro techniky v nich funguje servisní výtah, kterému cesta nahoru trvá 45 minut. Zkušenosti lidí, kteří se tam nelegálně vydali po svých, ukazují, že se to s dobrou kondicí dá stihnout v podobném čase i pěšky. Jeden z pracovníků Českých radiokomunikací, který měl možnost se nahoru vyvézt, před časem pro Český rozhlas uvedl, že i přes značné ukotvení mohutnými ocelovými lany, se konstrukce hýbá. Navíc v takové výšce fouká i v případě, kdy na zemi nepociťujete ani slabý vánek. Přístup na vysílače je samozřejmě i nadále zakázaný.
Zdroje: novinky.cz, rozhlas.cz idnes.cz, Wikipedia
