Jeho špionážní techniky by zahanbily lecjakého fiktivního hrdinu, stejně jako jeho fyzická odolnost a statečnost. Krátce po první světové válce uprchl z ruského vězení, v té druhé zase přežil brutální mučení gestapem a následný pobyt v Buchenwaldu, kde ještě podněcoval odboj.
Dozorce v sovětském vězení uškrtil
Forest Frederic Edward Yeo-Thomas se narodil v červnu 1902 v Londýně a v útlém věku se s rodinou přestěhoval do Francie. Aby mohl narukovat a bojovat v první světové válce, lhal o svém věku. V 16 letech se tak připojil k americké armádě a během roku 1918 sloužil na západní frontě jako spojka.
Následně se po boku Poláků zapojil do polsko-sovětské války probíhající v letech 1919-1920. Během jedné akce jej Sověti zajali a uvěznili. Hrozila mu poprava, on však uškrtil dozorce a z vězení uprchl.
Do RAF se na první pokus nedostal
Když v roce 1939 vypukla druhá světová válka, chtěl Yeo-Thomas vstoupit do britské armády. Odmítli ho pro dostatek jiných rekrutů. Zkusil to tedy v cizinecké legii u francouzské armády, tam však nepřijímali Brity. Povolení přidat se k RAF se dočkal v září 1939. Zařadili jej do zpravodajské pobočky a poslali do Francie.
Ústup před Němci a prorocký vzkaz
Ve Francii v dubnu 1940 zastihl Yeo-Thomase rychlý německý postup. Spolu se svou jednotkou proto v červnu téhož roku ustupoval a procestoval 800 km napříč Francií. Než vyplul do Anglie, odeslal svému příteli pohlednici se vzkazem, že se vrátí, aby osvobodili Francii.
A vrátil se. V Británii byl mezitím povýšen a následně v únoru 1943 jako parašutista vyslán do okupované Francie. Navázal spojení s francouzskými důstojníky v odboji, se kterými pracoval na strategii, jak Francii pomoci. Dvakrát se vrátil do Anglie, aby předal zprávy, a následně opět vyrazil zpět na okupované území.
Vynutil si setkání s Churchillem a několikrát unikl zajetí
Yeo-Thomas se vetřel do přízně nacistům, z nichž těžil informace, a stejně tak zjišťoval stav francouzských hnutí odporu, jejichž logistický a materiální nedostatek jej vyděsil. Kvůli tomu se domohl setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem, kterého získané informace fascinovaly a přislíbil pomoc.
Yeo-Thomas se ve Francii dokázal vyhnout nechvalně proslulému „lyonskému řezníkovi“ Klausovi Barbiemu, který cestoval stejným vlakem. Jednou unikl zajetí tak, že se skrýval v pohřebním voze. Při třetí akci ve Francii ale jeho štěstí skončilo. Šestkrát těsně unikl zatčení, poté však byl zrazen a zatčen na stanici metra Passy v Paříži.
Přes kruté mučení nikdy neprozradil účel svého pobytu ve Francii
Yeo-Thomas musel skrýt svou identitu a prohlásil, že je britským pilotem jménem Kenneth Dodkin a že byl nad územím Francie sestřelen. Toho se držel i během brutálního mučení na gestapu, které trvalo více než čtyři dny v kuse. Během nich byl opakovaně nořen do ledové vody se svázanými končetinami a následně kříšen. Musel snášet bití a elektrické šoky v oblasti genitálií. Přesto nepovolil a neprozradil nic o francouzském odboji.
Pokusy o útěk a organizace odboje v Buchenwaldu
Yeo-Thomas skončil po několika neúspěšných pokusech o útěk z vězení v koncentračním táboře Buchenwald. Tam se setkal s Philem Lamasonem, důstojníkem odpovědným za 168 zajatých spojeneckých letců. Přes velké osobní riziko mu pomohl vynést svědectví z tábora k Luftwaffe o zadržování zajatců z řad RAF, kteří měli být v kompetenci právě Lufwaffe, nikoli gestapa.
Kromě toho začal Yeo-Thomas v táboře organizovat odpor a následně z něj utekl. Po dopadení se vydával za francouzského státního příslušníka, kvůli čemuž byl poslán do zajateckého tábora poblíž Marienburgu. V dubnu 1945 se mu podařilo uniknout během evakuace tábora, resp. při převážení zajatců vlakem přes Protektorát, kdy se po několika dnech dostal až k americkým liniím.
Svědkem při norimberských procesech
Yeo-Thomas se stal důležitým svědkem při norimberských procesech, zejména při ztotožnění dozorců z Buchenwaldu. Za výjimečnou odvahu v průběhu války obdržel řadu vyznamenání. Zemřel v únoru 1964 v Paříži, byl repatriován do Británie a je pohřben v na Brookwoodském hřbitově v Surrey.
