Viry bohužel vždy smrt přinášely, přináší a přinášet budou

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Lidstvo bojuje s nejrůznějšími viry odnepaměti. V současnosti je součástí našeho každodenního života především pandemie spojená s koronavirem, ale to zdaleka není jediný virus, který může naše zdraví ohrozit. I když nám v boji s viry pomáhají nejrůznější léky a vakcíny, k vítězství nad nimi máme ještě velmi daleko. V posledních desetiletích několik virů přeskočilo ze zvířat na lidi a vyvolalo rozsáhlé epidemie, které si vyžádaly tisíce obětí. Pojďme se podívat na několik nejsmrtonosnějších virů, se kterými se lidstvo před koronavirem setkalo.

Virus Marburg

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byl tento virus poprvé identifikován v roce 1967, kdy došlo k malým ohniskům u laboratorních pracovníků v německém městě Marburg, kteří byli vystaveni infikovaným opicím dovezeným z Ugandy. Příznaky viru Marburg jsou podobné viru ebola, oba viry způsobují krvácivou horečku, což znamená, že u nakažených osob se objeví vysoké horečky a krvácení do celého těla, které může vést k šoku, selhání orgánů a smrti. Při epidemie tohoto viru v Kongu v letech 1998-2000 zemřelo 83 % nakažených, v roce 2005 v Angole zemřelo 329 z 374 nakažených. Původ viru není přesně znám, ale bylo zjištěno, že jeho přenašečem jsou některé druhy netopýrů, kterým ale nezpůsobuje žádné problémy. Letos v srpnu se objevilo první známé ohnisko viru Marburg v západní Africe. Jednalo se o muže z jihozápadní Guineje, u kterého se objevila horečka, bolesti hlavy, únava, bolesti břicha a krvácení z dásní.

Virus ebola

První známá epidemie eboly u lidí vypukla současně v Súdánu a v Kongu v roce 1976. Ebola se šíří kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami či tkáněmi nakažených lidí či zvířat. Jméno dostal virus podle řeky, která protéká oblastí, kde se virus objevil poprvé. Dosud známé kmeny se velmi liší svou smrtelností, například u kmene Bundibugyo je úmrtnost až 50 % a u kmene Súdán až 71 %. Zatím nejkomplexnější ohnisko nemoci se objevilo v letech 2014-2016 v západní Africe. V roce 2020 byla americkým i evropským Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schválena vakcína Ervebo proti zairské ebole.

Pravé neštovice

V roce 1980 WHO oznámila, že pravé neštovice jsou vymýceny. Předtím však lidé bojovali s neštovicemi po tisíce let a podle BBC tato nemoc zabíjela přibližně každého třetího nakaženého. Kdo přežil, byl nejen zohyzděn jizvami, ale často též slepý. Úmrtnost byla mnohem vyšší v populacích mimo Evropu, kde se lidé s virem původně setkávali jen málo. Historici například odhadují, že 90 % původních obyvatel Ameriky zemřelo na neštovice, které do Ameriky přinesli evropští objevitelé. Jen ve 20. století zahynulo na neštovice 300 milionů lidí.

zdroj: pixabay.com

Chřipka

Během typické chřipkové sezóny zemře podle WHO na chřipku až 650 000 lidí na celém světě. Když se však občas objeví nový chřipkový kmen, vzniká pandemie s rychlejším šířením nemoci a často i vyšší úmrtností. Nejsmrtelnější pandemie chřipky, někdy nazývaná španělská chřipka, začala v roce 1918 a onemocnělo jí až 40 % světové populace, přičemž zemřelo odhadem 50 milionů lidí.

HIV

Navzdory všemu je v moderním světě možná nejsmrtelnějším virem ze všech virus HIV. Odhaduje se, že od počátku 80. let, kdy byla tato nemoc poprvé rozpoznána, zemřelo na HIV již více než 32 milionů lidí. Antivirové léky sice umožňují žít lidem s HIV dlouhá léta, nicméně AIDS nadále devastuje mnoho rozvojových zemí, kde dochází k 95 % nových případů nákazy. V rámci afrického regionu je podle odhadů WHO každý 25. dospělý člověk HIV pozitivní, v roce 2020 bylo na celém světě zaznamenáno 680 000 úmrtí souvisejících s HIV.

Zdroj: who.int, bbc.com, livescience.com

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu