Viktor Lustig se narodil v roce 1890 v Čechách, ale brzy se rozhodl odejít na západ. Vytyčil si velké cíle a rozhodně nechtěl živořit a peníze si vydělávat rukama. Na první pohled to byl okouzlující člověk, velmi chytrý – a dokonce uměl mluvit plynule několika jazyky.
Velmi rychle se uplatnil jako podvodník, který zpočátku působil na zaoceánských lodích plujících mezi New Yorkem a Paříží. Nejdříve podváděl bohaté klienty se svou krabičkou, která měla tisknout peníze, pak ale zatoužil po něčem větším. Zaměřil se proto rovnou na Eiffelovu věž.
Kdo koupí Eiffelovku?
Psal se rok 1925 a Francie se vzpamatovávala z první světové války. Lustig si tou dobou v novinách přečetl článek o tom, že má město problémy se spravováním Eiffelovy věže. Chytrého podvodníka to nenechalo chladným a tak zosnoval svůj plán. U padělatele si nechal vyrobit falešnou vládní pozvánku, našel si šestici bohatých mužů a ty přizval na prohlídku Eiffelovy věže. Vystupoval jako osoba, kterou vláda pověřila hledáním vhodného kandidáta, který by odkoupil věž, protože město si nemůže dovolit ji nadále spravovat.
Během prohlídky věže, na kterou všechny muže pozval, si Lustig vyhlídnul muže jménem Andre Poisson. Ten se mu zdál nejvíce nadšený a natěšený na koupi věže. Poisson se totiž cítil být odstrčený a málo uznávaný, koupí Eiffelovky chtěl šplhat po společenském a obchodním žebříčku nahoru. Všechno mělo být tajné, Lustig trval na to, že musí být jejich obchodní transakce zatím zcela tajná.
To se však nelíbilo Poissonově ženě. Byla nedůvěřivá a začala se do věci míchat. I tohle ale Lustig vyřešil s grácií. Svolal další schůzku a tam se doznal, že chtěl přijít k penězům. Poisson nabyl dojmu, že má co dočinění se zkorumpovaným úředníkem, a tak Lustigovi nakonec vyplatil nejen částku za Eiffelovku, ale navrch přidal tučný úplatek.
Nepřehlédněte: Hanácký obr Josef Drásal: Nejvyšší Čech měřil 241 cm a vystupoval i před francouzským císařem.
Kvůli ponížení mlčel, ten druhý už ne
Poisson se cítil být neskutečně ponížený – a to natolik, že ani nezavolal policii. Lustig byl šťastný, dostal, co chtěl a tak si řekl, že by to mohl zkusit ještě jednou. Vidina peněz byla opět silnější. O měsíc později tak byl Lustig opět v Paříži na místě činu a vyhlédnul si další oběť svého podvodu. Tentokrát ale narazil na méně důvěřivého jedince, který jej policii už udal. Jako zázrakem ale Lustig společně se svým sekretářem panem Tourbillonem tomuto zatčení unikli.
Kšefty s Al Caponem a Alcatraz
Lustig se opravdu toho nebál, a dokonce se mu podařilo později přemluvit slavného Al Caponeho, aby zainvestoval padesát tisíc dolarů do akcií. Peníze měl Lustig u sebe celé dva měsíce, poté je vrátil s tím, že se obchod nepovedl, jak měl. Capone byl překvapen Lustigovou čestností, že mu pět tisíc dolarů nechal jen tak – no a to přesně Lustig celou tu dobu chtěl.
Čtěte také: Postrach Moravy Martin Lecián: Sériového vraha a lupiče provázela řada pověstí.
V roce 1934 ale spadla klec, Lustig byl federálními agenty obviněn, nejprve se mu podařilo uprchnout, ale o 27 dní později byl znovu chycen a nakonec i odsouzen. Povedený profesionální podvodník se nakonec ke svým činům přiznal a odsouzen byl na 20 let vězení v nechvalně proslulém Alcatrazu. Odseděl si 11 let, poté zemřel na zápal plic.
A tak skončil příběh světoběžného českého podvodníka.
Zdroj: historydaily, medium/Five Guys Facts | zdroj foto: WikiMedia, CC
