Mladý Vietnamec Nguyen Quang Hung se krčí ve skladu rýže už tři dny, ale bojí se vylézt ven, byť jeho ruka už opravdu nevypadá dobře. Zranění na zápěstí, kam ho zasáhli Američané při přestřelce, mu působí velké bolesti a ruka mu navíc začíná fialovět. Jestli ho tu ale američtí vojáci najdou, není jisté, co s ním udělají. Jako válečný zajatec by mohl zakusit ještě horší bolest nebo by také mohl přijít o život. Nakonec ale přijde jen o ruku, což mu naopak život zachrání.
Nguyen Quang Hung měl štěstí v neštěstí
Vietnamská válka zuřila 20 let a o život v ní přišly statisíce až miliony vietnamských civilistů a milion tři sta tisíc vietnamských a šedesát tisíc amerických vojáků. Zranění se odhadují nejméně na dva miliony. Severovietnamský voják Nguyen Quang Hung měl svým způsobem štěstí, že ho nakonec v roce 1966 Američané našli a vrtulníkem transportovali do vojenské nemocnice.
Tam se ho ujal, tehdy sedmadvacetiletý, lékař Sam Axelrad. Když viděl temně zbarvené předloktí svého pacienta, rozhodl se ihned konat a amputovat mu ruku nad loktem, aby zabránil rozšíření gangrény a infekce do celého těla. Hung se ze zákroku zotavoval osm měsíců, bez něj by ale zemřel na otravu krve.
Axelrad doma schovával kosti skoro půl století
Hung pravděpodobně netušil, že si lékař jeho ruku nechá, a Axelrad sám o jejím vyvaření nejspíše také nepřemýšlel. Zařídili to jeho kolegové, kteří amputovanou končetinu zbavili masa a kosti poskládali k sobě. Dali mu ji jako jakýsi suvenýr, který mu měl připomínat dobře provedený zákrok.
Po návratu domů do Texasu Axelrad kosti schoval do komory spolu s dalšími věcmi, které mu připomínaly válku. Nechtěl na ni vůbec myslet. Znovu je vytáhl až v roce 2011 a o několik měsíců později se vydal do Vietnamu najít muže, kterému ruka patřila.
Hung nečekal, že si někdo jeho ruku ponechá tak dlouho
Hunga američtí vojáci zasáhli přibližně 75 km od města An Khe ve středním Vietnamu, kde se později usadil. Po zotavení nejdříve pomáhal americkým lékařům a zbytek války nabízel zdravotní služby. Po ukončení konfliktu pracoval pro místní vládu a ve stáří se uchýlil na své rýžoviště.
Když se Axelrad na konci června 2013 objevil u jeho domu a vyprávěl mu, proč přijel, Hung zůstal ohromen. Nečekal totiž, že by si někdo mohl nechat jeho kosti po tak dlouhou dobu. Není to zrovna suvenýr, který by chtěli mít doma všichni.
Najít ho pomohl místní novinář
Axelradovi se podařilo Hunga najít díky vietnamskému novináři, s nímž se seznámil při prohlídce starého válečného bunkru v Hanoji. Příběh ho natolik zaujal, že o něm napsal článek. Měl velkou odezvu a netrvalo proto dlouho, než se ozval Hungův švagr, který si jej také přečetl.
Axelrad se posléze ke svému bývalému pacientovi vypravil i se svými syny a vnoučaty a rád viděl, že i Hung si v životě poradil dobře. Třiasedmdesátiletého Hunga velmi potěšilo, že svého dávného lékaře po takové době znovu vidí a že jeho ruka bude pohřbena spolu s tělem. Nechal se také slyšet, že je rád, že prolil vlastní krev za sjednocení země a přežil. Mnoho jeho přátel takové štěstí nemělo.
Zdroje: bbc.com. dailymail.co.uk, idnes.cz, ceskatelevize.cz, Wikipedia
