Spor mezi guelfy a ghibelliny trval více než 300 let a jeho často citovanou epizodou je válka mezi Boloňou a Modenou v letech 1325 až 1337. Mnohde se dočtete, že celá šarvátka, která začala bitvou u Zappolina (jedinou bitvou celého válečného konfliktu), se odehrála kvůli odcizenému dubovému vědru od boloňské veřejné studny. Opravdu to tak bylo? Opravdu vypukla bitva, jíž se zúčastnilo 40 tisíc vojáků, jen kvůli kýblu na vodu?
Boloňa proti Modeně, guelfové proti ghibellinům
Pokud vás napadlo, že celý spor bude mít daleko hlubší kořeny, samozřejmě se nemýlíte. Na severu a ve středu Itálie dlouho probíhal spor mezi příznivci dvou různých mocných mužů – císaře Svaté říše římské a papeže. Táhl se od středověku, konkrétně od porážky Fridricha I. Barbarossy v bitvě u Legnana v roce 1176, až do dob renesance a rozděloval celou severní i střední Itálii na dvě nesmiřitelné frakce.
Boloňa patřila ke guelfům – podporovatelům papeže. Jejich název vznikl z italského přepisu rodového jména Welfů. Modena se naopak přidala ke ghibellinům – příznivcům císaře. Ti se nazývali podle zkomolení rodového hradu Štafů – Waiblingenu. Města od sebe vzdálená 40 km se přirozeně bila o území podél svých hranic. V roce 1296 se například Boloňa zmocnila Bazzana a Savigna, které do té doby spadaly pod Modenu. Zdaleka se však nejednalo o jedinou šarvátku o území.
32 000 boloňských vojáků proti 7 000 modenským
K bitvě u Zappolina v regionu Emilia-Romagna v severní Itálii došlo v listopadu roku 1325, kdy Boloňa vyhlásila Modeně válku. Předcházely tomu měsíce střetů na hranicích. Již v červenci se Boloňští vydali zpustošit modenská pole a pokračovali v tom i v srpnu. V září se pak naopak Modenští zmocnili boloňské pevnosti v Montevegliu a Boloňa tak v odpověď na tuto opovážlivost začala shromažďovat armádu.
Boloňští postavili armádu čítající 32 000 mužů, kteří se v listopadu 1325 vydali na pochod proti Modeně. Modenští naproti tomu dali dohromady pouze 7 000 vojáků. Střetli se v Zappolinu, které v té době patřilo k boloňským územím. V bitvě padlo hodně mužů na obou stranách, celkem okolo 2 000, nakonec to ale byli boloňští, kteří poraženi lépe organizovanou modenskou armádou prchali od svých vlastních zdí, a to prý po pouhých dvou hodinách boje.
Nevraživost mezi ghibelliny a guelfy tímto konfliktem ani zdaleka neskončila, šarvátky mezi nimi pokračovaly až do roku 1529, kdy se obě frakce spojily proti společnému nepříteli – Karlu I. Španělskému, přičemž mezi sebou konečně uzavřely mír.
A jak do toho vlastně zapadá to vědro na vodu?
Traduje se, že bitvu u Zappolina odstartovalo odcizené vědro na vodu, nikoli obsazení hradu Monteveglio. Modenští vojáci měli do Boloni proniknout v noci a odnést je domů. Když se na krádež přišlo, měli se Boloňským vysmát, odmítnout vědro vrátit a tím je natolik popudit, aby vytáhli do boje. Tuto verzi v první polovině 17. století podpořil i italských básník Alessandro Tassoni svým dílem La secchia rapit (Ukradený kbelík) a v druhé polovině 18. století skladatel Antonio Salieri svou stejnojmennou operou.
Historikové se však spíše přiklánějí k verzi, že se dubový kbelík naopak stal kořistí po vítěství Modeny a byl odvezen nikoli z Boloňy, ale právě ze Zappolina. Ať už to bylo jakkoli, dřevěné vědro se stalo symbolem tohoto konfliktu a v Modeně jsou na něj hrdí dodnes a dodnes jej v místním muzeu střeží.
Zdroje: Wikipedia, history.net, stoplusjednicka.cz, bylinetimes.com, thevintagenews.com, toptravelsights.com
