Středoškoláci, kteří tráví druhý lednový týden na lyžařském kurzu ve Vysokých Tatrách, si pochvalují, jak nakonec dnešní den přece jenom vyšel dobře. Když se ráno probudili, počasí nenasvědčovalo tomu, že by mohli vytáhnout paty z chaty. Když se však vyvezli lanovkou o něco výš, čekaly je úplně jiné podmínky, na lyžování naprosto ideální. Teď už se vydávají na zpáteční cestu. Po malých skupinkách nastupují do kabinek a myslí jen na to, co si dole dají k obědu. Zatím netuší, že za chvíli nebude mít na jídlo nikdo z nich ani pomyšlení. Chlapci v jedné kabince si všímají, že s kabinkou, která se vydala na cestu hned po nich, není něco v pořádku. Nic ji nebrzdí, nabírá rychlost a řítí se k nim. Náraz, který následuje o pár vteřin později, vyhodí obě kabinky z nosných lan a ty se i se svými pasažéry zřítí z výšky 42 metrů.
Kabinka se nenapojila na tažné lano
K tragédii na lanové dráze Tatranská Lomnica – Skalnaté pleso došlo 8. ledna 1992. Studenti druhého ročníku střední školy v Prievidzi se tehdy účastnili lyžařského kurzu a nahoru je vyhnala mlha, která v nižších polohách znemožňovalo lyžování. Nakonec došlo k uzavření sjezdovky pro nepřízeň počasí i tam a jejich učitel zavelel k návratu. Nic strašného se nedělo až do chvíle, kdy první chlapci nastoupili do kabinky, která je měla dovézt zpět dolů do Tatranské Lomnice.
Jak vyšetřování později ukázalo, jedna z kabinek se při vstupu na svou dráhu nenapojila na tažné lano, ale pouze na nosné. Kvůli chybějící pružině však tuto chybu nezaznamenala kontrolní páka a kabinka se spustila dolů, aniž by ji něco brzdilo. Během chvíle nabrala vysokou rychlost. Paradoxem zůstává fakt, že lanovka prošla kompletní revizí pouhý měsíc před touto havárií. Kabinku, která selhala, kontrolovali dokonce předchozího dne.
Jeden ze studentů zůstal zaseknutý ve stožáru
V první kabince cestovali čtyři chlapci, bavili se mezi sebou, žertovali a chvíli jim trvalo, než pochopili, že se s kabinkou nad nimi něco děje. Jeden z nich stihl ještě říct, že vyskočí, pokud se k nim přiblíží ještě víc. Nestihl by to. Druhá kabinka, kterou v tu chvíli nic nebrzdilo a která vezla dva jejich spolužáky, nabírala rychlost a dojela je během pár vteřin. Nemohli dělat nic.
K nárazu došlo v nejvyšším možném místě a obě kabinky se jeho vlivem zřítily k zemi z výšky 42 metrů (tj. výška pražského Nuselského mostu nebo patnáctipatrového paneláku). Obrovská rána byla slyšet v širém okolí, lanovka byla zastavena a na místo se okamžitě vydali členové horské služby. Čekal je děsivý pohled na těla rozbitá mezi troskami. Jeden chlapec během pádu vyletěl z kabinky ven a obrovská síla jej zarazila do konstrukce stožáru zhruba 20 metrů nad zemí. V tu chvíli ještě žil, měl však zlomenou páteř a konstrukce ho svírala jako svěrák. Jeden ze záchranářů ho vyprostil a snesl dolů, nedlouho nato ale zemřel.
Jedni rodiče se omylem dozvěděli, že zemřel i jejich syn
Další dva studenti zemřeli na místě a jeden o měsíc později v nemocnici. Zbývající dva měli neuvěřitelné štěstí, ač prožili mučivé chvíle, kdy byli po dopadu na zem při vědomí. Jeden z nich se snažil v šoku utéct z místa dopadu i přesto, že měl díru v koleni. Ten druhý, který nakonec vyvázl jen se zlomeným nosem, viděl celý rozsah tragédie hned od prvních vteřin. Jeden z jeho těžce zraněných spolužáků, který krátce nato zemřel, ho ještě stihl požádat o pomoc.
Čtěte také: Americký bojový letoun přeťal kabel lanovky v italském středisku Cavalese, pád kabiny nepřežilo 20 lidí.
Rodiče žáků se o neštěstí dozvěděli poměrně rychle, nikdo jim však nemohl nebo nechtěl říct, kdo byl zraněn a kdo přišel o život. Dozvěděli se to až po hodinách nejistoty. Rodiče jednoho z přeživších si ale také prožili své, když jim bylo oznámeno, že mají jet identifikovat tělo vlastního syna. Těžko se dá vyjádřit to štěstí, které museli pocítit, když se dozvěděli, že se jedná o omyl a chlapec žije.
Zdroje informací: cas.sk, sme.sk, Najväčšie tragédie Slovenska (2007)
