Během dvou let, co se komunisté ujali moci, se toho změnilo až moc. Bývalí piloti RAF, kteří s chutí přijali po konci války práci u Československých aerolinií, teď trnou, kdy je z práce propustí a pošlou je vykonávat nějaké podřadné práce. Není to žádná paranoidní představa. Letci, kteří i po roce 1945 nadále setrvávali v armádě, za záhadných okolností mizí a jejich rodiny čelí nepochopitelným postihům. Tři z nich už dále nehodlají riskovat, že si nový režim zasedne ještě víc i na ně. Zatím jim zakázali jiné než vnitrostátní lety a dennodenně jim opakují, že brzy dostudují jejich náhradníci z řad pracujícího lidu. Co bude pak? Nehodlají to riskovat a rozhodnou se konat. Domluví se mezi sebou a 24. března roku 1950 krátce po sobě uhnou z kurzu na Prahu a letí vstříc Erdingu u Mnichova. Do Německa tak unesou letadla plná cestujících, které čeká nelehké rozhodování, zda mají i oni využít příležitosti k emigraci.
Pouze vnitrostátní lety a žádná rodina na palubě
Po únoru 1948 odešlo do zahraničí několik stovek letců a mnozí se opět přidali ke Královskému letectvu. Bývalí piloti RAF, kteří pracovali u Československých aerolinií, byli státem považování za politicky nespolehlivé. Komunisté jim nesvěřili jiné než vnitrostátní lety a také kontrolovali, zda s nimi v letadle nesedí nějaký jejich rodinný příslušník. Nejeden veterán proto zvažoval emigraci do svobodného světa.
Mezi ně se řadili i členové posádek tří dvoumotorových dopravních letadel Douglas DC-3/C-47 Dakota, kteří připravili společný únik za hranice právě vzdušnou cestou. Plány jim zabraly dva měsíce a byli do nich zainteresováni jak bývali piloti 310. a 312 československé stíhací perutě Vít Angetter, Ladislav Světlík, Viktor Popelka a Bořivoj Šmíd, tak i pilot 311. československé bombardovací perutě Oldřich Doležal a navigátor Stanislav Škácha, letušky a pár dalších lidí.
Žena v jiném letadle a doklady na rodné příjmení
Společnými silami museli např. zajistit i to, aby se na Západ dostaly i rodiny zúčastněných. Manželka kapitána letu z Bratislavy proto letěla i s jejich malým synem letadlem z Ostravy a manželky dvou dalších pilotů nastoupily do letadla pod svými dívčími jmény.
Svůj velký úlet naplánovali na 24. březen 1950 ráno, kdy v podobné časy startovali ze tří československých měst, a sice z Bratislavy, Brna a Ostravy. Všichni měli doletět do Prahy, ale již krátce po startu přerušili komunikaci a zamířili přes hranice do Spolkové republiky Německo. Většina cestujících nic netušila až do přistání na americké vojenské základně v Erdingu nedaleko Mnichova.
Jeden z kapitánů se vrátil, aby prchl i s rodinou jinou cestou
Ve třech letadlech cestovalo celkem 85 lidí. Mnozí nezasvěcení po dosednutí v Německu řešili velké dilema, zda zůstat, nebo se vrátit domů. Řešil to i kapitán letu z Brna Josef Klesnil, který o celé akci dopředu nevěděl. Útěk na Západ sám plánoval, ale rodinu tam nechat nemohl. Po domluvě s ostatními proto zinscenovali jeho přepadení, omráčení a spoutání, aby se mohl v relativním klidu vrátit domů. O pár měsíců později i s rodinou odešel z Československa přes Šumavu.
Nepřehlédněte: Jak se žilo bojovému letci ve druhé světové válce? V jednu chvíli čelili smrti, v druhé si užívali života plnými doušky.
Toto divadlo museli během letu sehrát proto, že na palubě jednoho z letadel cestoval agent StB. Ten naštěstí většinu událostí zaspal vlivem značné opilosti. Vzpamatoval se teprve po přistání, kdy posádce vyhrožoval zbraní. Zneškodnili ho Američané.
Tvrdé následky doma
Na palubě jednoho z letadel cestovala i Anna Vrzáňová, která mířila za svou dcerou, krasobruslařskou Ájou Vrzáňovou, která emigrovala krátce předtím. Připojila se tak k necelým třem desítkám dalších emigrující Čechoslováků. Všem pak československá justice udělila v nepřítomnosti za jejich prohřešky proti republice vysoké tresty.
Zveřejnil(a) Czech Airlines dne Pondělí 26. září 2016
V návaznosti na tento případ také došlo k masové protiamerické kampani a výraznému zpřísnění podmínek letecké přepravy i na vnitrostátních linkách, jejichž součástí bylo i propuštění zbývajících padesáti pilotů dříve létajících v řadách RAF.
Zdroje: vhu.cz, Wikipedia, idnes.cz, rozhlas.cz, ceskatelevize.cz
