Ze článku 83 Versailleské mírové smlouvy, která byla uzavřená dne 28. června 1919, vyplývalo, že od 4. února roku 1920 bude jižní část okresu Ratiboř, která se nachází v opolském vládním obvodu hornoslezské provincie poraženého Německa připojena k Československému státu. Toto území se vžilo do pamětí všech pod názvem Hlučínsko.
Jak došlo k převzetí československými úřady?
K připojení Hlučínska k Československu došlo pouze na základě historické příslušnosti Ratibořska k českým zemím. U jiných slezských oblastí, které připadaly Polsku, tomu pak bylo jinak a bylo zapotřebí provést plebiscit. A to byl právě ten problém. Hlučínsko bylo od českých zemí odloučeno v roce 1742 a od té doby náleželo tehdejšímu území Pruska.
A i když od té doby uplynuly necelé dvě století, zdejší občané už dávno zapomněli na svou původní národnost a hrdě se hlásili k národnosti německé . Patrně, kdyby byli dotázáni na svůj názor o plebiscitu, svou československou národnost by nepřijali.
Vojenský zábor Hlučínska probíhal postupně a trval až do roku 1923. Jako poslední pak byly v tomto roce připojeny obce Hať a Píšť. Následně vznikl problém zvaný hlučínská otázka. Šlo o problém začlenění Hlučínska k československému státu.
Vynucená integrace si vyžádala jisté hospodářské i sociální problémy a všechno to nakonec vedlo k tomu, že většina zdejších obyvatel se přikloňovala na sudetoněmeckou stranu. Když probíhaly volby v roce 1935, až 73 procent veškerých voličů bylo na straně Němců.
Poválečný obrat
Po válce v roce 1945 se opět otevřela otázka určení národností a státní příslušnosti. Samozřejmě, že na řadu přišla otázka zabavení majetku Němců a také jejich odsunutí. Za války ovšem Hlučínsko nebylo ani součástí protektorátu ani nepatřilo k říšské sudetské župě, ale patřilo přímo k Říši a to v rámci Pruského Slezska. Automaticky pak bylo Hlučínsko po válce připojeno zpět k Československu a to bez jakýchkoliv tahanic a včetně všech zdejších obyvatel.
Odsunuto byly přibližně čtyři tisícovky osob a ti ostatní museli zůstat v Československu. Na Hlučínsku tak ještě v roce 1947 žilo až 47 tisíc osob, kterým připadala německá příslušnost. Ovšem v tehdejším československém státě to neměli vůbec lehké, bylo jim odepřeno téměř všechno včetně vzdělání a po nějakém čase tak zapomněli na svou identitu i národnostní příslušnost a dnes by jen málokterý z Hlučíňanů o sobě řekl, že je Němec. Už k nám zkrátka patří.
Hlučínsko patří k českému státu vlastně od roku 1993 a již se jeho hranice nijak nemění. Chvíli po připojení se však jeho hranice ještě výrazně měnily. Území okresu Hlučín bylo rozděleno po nějakém čase mezi okresy Opava a Ostrava v Moravskoslezském kraji.
Už sto let tak Hlučínsko neodmyslitelně patří k našemu státu a to navzdory všem prvotním obtížím.
