Lidé netrpělivě sledují ručičky hodin a počítají poslední minuty roku 1978. Milovníci zimních sportů si v tu chvíli možná přejí, aby Nový rok přinesl sníh a chladnější počasí, které jim umožní pohyb na běžkách či bruslení i poblíž jejich domovů. Netuší, že se na naše území žene mrazivá fronta, která zapříčiní měsíční kalamitu. Zatímco se na Silvestra vyšplhaly teploty na mnoha místech i nad 10 °C, během noci dojde k nebývale prudkému ochlazení. Někde bude jednodenní rozdíl činit i více než 30 °C.
Uhlí zmrzlo, život v republice se zastavil
Problémy se projevily hned na Nový rok 1979. Zatímco večer teploměry na mnohých místech ukazovaly 10 až 12 °C, druhý den ráno se lidé probouzeli do teplot okolo – 15 až -20 °C. Na některých místech klesala teplota rychlostí až 3 °C za hodinu. Zapříčinila to hluboká tlaková níže doprovázená studeným arktickým vzduchem, která se k nám dostala ze severozápadu. Jizerskými a Krušnými horami a Krkonošemi se navíc prohnala vichřice.
Linkové a podnikové autobusy na mnoha místech v Československu ani nenastartovaly. Mráz také poškodil elektromotory výhybek i lomy kolejnic a ani železniční doprava nefungovala tak, jak měla. Pražské hromadné dopravě pomáhali sami cestující, kteří v kopcích podsypávali autobusům kola, aby se vůbec rozjely. Všechno navíc komplikovala pořádná nadílka sněhu.
Největší problém ale představovalo uhlí. Jeho zásoby jednoduše zmrzly, protože do nich při vydatných deštích v předchozích dnech napršelo. Mráz zastavil i rypadla v uhelných dolech a také přepravníky. Teplárny a elektrárny neměly jak vyrábět teplo a elektřinu, což vedlo k nutnosti jistých omezení. K výpadkům proudu začalo docházet hned první den a kolaboval i systém centrálního vytápění. Vláda pak omezila provoz Československé televize i veřejného osvětlení a omezila vytápění jak tramvají a trolejbusů, tak veřejných budov, kde povolila max. 16 °C. To se týkalo zejména kulturních zařízení, sportovišť a škol. Na dodržování omezení dohlížela zvláštní komise a novináři číhali na každé drobné porušení, aby měli o čem psát. Vedle toho samozřejmě pravidelně informovali o „hrdinném boji o uhlí“ v článcích s titulky jako „Uhlí hlavně elektrárnám“ nebo „Mobilizovat všechny síly k překonání vzniklých potíží“.
Uhelné prázdniny trvaly tři týdny
S problémy se náhle potýkaly i hutě a mnohé další podniky. S rozmrazováním uhelných zásob pomáhali svazáci a armáda. Uhelné prázdniny vyhlásila vláda nejprve na týden, a to od 8. do 14. ledna. Volno se ale nakonec protáhlo na celé tři týdny až do 29. ledna a platilo pro všechny typy škol. Kvůli těmto mimořádným prázdninám se ale děti nedočkaly těch jarních, které vláda zrušila. Pracovní doba v mnoha podnicích začínala výjimečně až v 8 nebo dokonce 9 hodin ráno a ředitelé ji mohli zkrátit matkám, které se musely starat o děti na nucených prázdninách. Dospělí, kteří tuto dobu zažili jako děti, na ni vzpomínají jako na krásné období plné zimních radovánek.
Na většině území Československa (a také dalších evropských států) panovaly dvacetistupňové mrazy do 10. ledna a následně o něco mírnější mrazy do konce měsíce, ale na rozdíl od jiných zemí u nás alespoň příliš nesněžilo. Oproti tomu v některých částech Německa padal sníh i 80 hodin v kuse a sněhem zapadaly i jugoslávské pláže u Jaderského moře. Ve Švédsku a v evropské části Ruska naměřili teploty pod -40 °C. Místo preventivních opatření do budoucna se ale lidé v Československu dočkali jen znovuzavedení střídání zimního a letního času. Podobná kalamita pak naše území postihla ještě v roce 1985.
Zdroje: rozhlas.cz, Wikipedia, aktualne.cz
