Slunce se sklání nad obzor, v měkkém večerním světle se oproti obloze ostře rýsuje silueta válečného plavidla. Bližší pohled odhalí ponorku typu VIIC, která pod třepotající se válečnou zástavou s hákovým křížem na své věži hrdě nese heraldický štít. Je to znak města, které nad ponorkou, jejíž označení zní U-206, převzalo patronát a podle kterého dostala i své jméno – Reichenberg, tedy česky Liberec.
Liberec spadal pod území Třetí říše
Jen nemnoho dnešních návštěvníků severočeské metropole pod Ještědem si vybaví tuto pohnutou kapitolu z její historie dlouhé více než sedm století. Dobu, kdy se coby město ležící Sudetech připojených k Třetí říši stala součástí nacistického Německa. Dobu, kdy nebyla krajským městem Libereckého kraje, ale hlavním městem Reichsgau Sudetenland, Říšské župy Sudety. V této době se začíná odvíjet i příběh ponorky U-206, nad kterou ještě během její výstavby v loděnicích převzal patronát právě Reichenberg.
Stalo se tak v souladu s tradicí ponorkového loďstva, která kázala navazovat partnerství různých německých měst a konkrétních podmořských plavidel, která tato města posléze přijala za svá. V květnu 1941 proběhl na liberecké radnici slavnostní akt, při kterém za přítomnosti novinářů předal starosta Eduard Rohn budoucímu veliteli ponorky U-206, nadporučíku Herbertu Opitzovi, patronátní listinu, fotografie a další předměty s tematikou Liberce.
Ponorka se vydala celkem na tři plavby
Na svoji první ostrou bojovou plavbu ponorka vyplula v srpnu 1941 z norského Trondheimu. Posádce ze začátku přálo štěstí, při první plavbě se jí podařilo úspěšně torpédovat britskou rybářskou loď Ocean Victor, během druhé pak zvýšila své skóre o dvě další britské lodě, korvetu HMS Fleur de Lys a parník Baron Kelvin. Třetí plavba se však liberecké ponorce i její osádce stala osudnou. Druhého dne po svém třetím vyplutí, 30.listopadu 1941, se měla posádka prostřednictvím vysílačky ohlásit na své velitelství, avšak k tomu již nedošlo. Nad ponorkou se doslova zavřela voda, beze stopy zmizela v hlubinách Atlantského oceánu i se všemi 46 muži na palubě. Osudnou se jí pravděpodobně stala britská námořní mina, na kterou ponorka najela a způsobila její detonaci.
Zatímco bojové úspěchy byly vděčným tématem propagandy a U-206 nejednou představovala námět článků v sudetských periodikách, o pohřešování ponorky a téměř jisté smrti její posádky nevyšla nikde ani řádka. Dokonce i samotní představitelé města Liberce se tuto informaci dozvěděli až po dlouhém naléhání se značným zpožděním a stejně tak liberečtí občané, kteří si v rámci patronátu s členy posádky vyměňovali dopisy.
Čtěte také: Nejúspěšnější kapitán všech dob Lothar von Arnauld de la Perière potopil během první světové války 194 lodí.
Češi v současné době hledají vrak ponorky
Vrak U-206 dodnes leží zapomenut na mořském dně, kdesi v Biskajském zálivu. V jeho útrobách se možná stále nacházejí pohlednice, dopisy, listiny a fotografie ze severočeského Liberce.
V prosinci 2017 byl odstartován společný projekt Jizerskohorského Technického muzea a Severočeského muzea v Liberci mající za cíl nalezení a dokumentaci vraku U-206 Reichenberg a objasnění osudu jeho posádky. Dále je v plánu představení muzejní expozice věnované této málo známé problematice široké veřejnosti, včetně jejího zasazení do širšího kontextu druhé světové války na moři a osudů občanů bývalého Československa, od nuceně nasazených a vězňů nedobrovolně se podílejících na stavbě ponorek, přes obyvatele Sudet na těchto ponorkách sloužících až po Čechoslováky v řadách RAF, jejichž úkolem bylo naopak ponorky vyhledávat a ničit.
Zdroj: Český rozhlas, Wikipedia | foto: Ships Hub
