Když 10. dubna 1912 vyplul Titanic ze Southamptonu v Anglii a směřoval do New Yorku, byl největším zaoceánským parníkem a byl považován za nepotopitelný. Více než lodí byl Titanic symbolem bohatství, extravagantního vkusu a inženýrských dovedností začátku nového století. Srážka parníku s ledovcem v severním Atlantiku 14. dubna a ztráta více než 1 500 životů ale znamenaly zlaté éry námořní dopravy. I dnes, po 109 letech, je příběh Titaniku stále poutavý.
Titanic byl ve své době největší lodí na moři, jeho přitažlivost ale nespočívala jen v jeho velikosti, po vstupu na palubu by cestující byli ohromeni úchvatnými interiéry lodi. Například velkolepé schodiště v první třídě bylo jedním z nejhonosnějších na světě. Většina z nás se s tím, jak vypadaly prostory první třídy Titanicu seznámila díky stejnojmennému filmu Jamese Camerona s Kate Winslet a Leonardem Dicaprio v hlavních rolích. Pojďme se ale jimi projít společně.
Honosný jídelní salón, à la carte restaurace i kavárny
Jídelní salón první třídy dlouhý třicet metrů se nacházel na palubě D mezi druhým a třetím komínem. Toto umístění bylo vybráno speciálně proto, aby bylo zajištěno nerušené stolování v centrální části lodi. Místnost měla olověná okna a výklenky v jakobínském stylu. Cestující měli každý večer k dispozici luxusní menu s výběrem kvalitních vín. Za příplatek si cestující první třídy mohli objednat také večeři v intimní à la carte restauraci Luigiho Gattiho přezdívané „Ritz“. Elegantní prostor byl pokrytý koberci, stěny obložené dřevem a v restauraci bylo též mnoho cenných obrazy. Malé stolky byly osvětleny křišťálovými lampami.
Tím však výběr pro cestující první třídy nekončil. Na palubě se nacházela též kavárna Veranda a Palm Court, ideální místo pro odpolední čaj. Dalším místem byla kavárna Café Parisien, která byla jako první svého druhu navržena tak, aby cestující měli při jídle výhled na moře. V noci, kdy se Titanic potopil, byly na jídelním lístku ústřice, paštika z foie gras a čokoládové eclairs.
Tělocvična, lázně i bazén
Kromě mnoha možností, kde se mohli cestující první třídy stravovat, bylo postaráno též o jejich kondici a pohodu. Cestující mohli po vydatném obědě „spálit kalorie“ v moderní tělocvičně. Nabízela cyklistické stroje, elektrického koně a velblouda i veslařský trenažér. V podpalubí byl dokonce kurt na squash.
Dalším zážitek, kterým si cestující první třídy mohli plavbu zpříjemnit, byla návštěva tureckých lázní. Turecké lázně byly na tehdejší dobu vrcholem luxusu. K vybavení patřila parní lázeň, horká místnost, ochlazovna, temperační místnost a vzrušující nový vynález – elektrická lůžka. Lázně byly k dispozici pro dámy od 10 do 13 hodin a pro muže od 14 do 18 hodin.
Na prostřední palubě se vedle tureckých lázní nacházel i působivý bazén určený pouze pro cestující první třídy. Deset metrů dlouhý bazén byl naplněn vyhřívanou slanou vodou, která byla do bazénu čerpána z moře prostřednictvím nádrže.
Kuřárna i čítárna
Zatímco dámy se po jídle obvykle odebíraly do čítárny a psací místnosti, mužští cestující chodili do kuřárny na karty a skotskou. Pohodlná čítárna a psací místnost byla místem, kde byly k dispozici psací potřeby pro ty, kteří chtěli napsat svým blízkým domů. Knihy bylo možné si vypůjčit i ve vedlejším salónku.
Apartmá a kajuty pro cestující první třídy
Nejdražšími pokoji na palubě byly čtyři salonní apartmány na palubě B. Každý z nich měl obývací pokoj, dvě ložnice, dvě šatny a vlastní koupelnu a toaletu. Nabízely nejmodernější elektrické spotřebiče včetně telefonů a topení. Hosté ubytovaní v jednom ze čtyř salónních apartmá měli též přístup na jednu ze dvou soukromých vnitřních promenád. Ty měřily na délku patnáct metrů a byly stylizovány do dřevěného tudorovského designu. Nacházely se na obou stranách Titaniku a nabízely exkluzivní výhled. Kajuty první třídy nebyly všechny zařízeny stejně, a ne každá kabina byla tak luxusní, jak by se mohlo zdát. Některé kajuty první třídy měly dokonce společné koupelny.
Zdroj: loveexploring.com
