Statečná Jindřiška Nováková – za odvezení Kubišova kola byla popravena v Mauthausenu

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Čtrnáctiletá Jindřiška se vydává k místu, kde by se mělo nacházet velké pánské kolo. Cestou by ji nikdo neměl vidět a raději se tam vydává oklikou. Jenže nenarazit na nikoho na trase dlouhé okolo půl kilometru, to je téměř nemožné. Když kolo z místa odstavení odvádí domů, zastaví ji jakási žena a ptá se jí, jakým právem tak činí. Duchapřítomná dívka odvětí, že je tatínkovo a slušně poděkuje, že jej paní hlídala. Už nemůže vědět, že ta samá žena později podlehne strachu a anonymně oznámí podezřelou událost pražské policii.

Sokolská rodina zapojená do odboje

Jindřiška Nováková se ke svému odvážnému úkolu nedostala náhodou. Narodila se v roce 1928 jako poslední dítě do sokolské vlastenecké rodiny Novákových, která se během druhé světové války zapojila do odboje téměř celá. Dříve bydleli v Podmoklech (dnešní části Děčína), do pražské části Libně se přestěhovali na podzim 1938 po zabrání Sudet Němci.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 zamířil Jan Kubiš přímo k nim. Z místa činu ujížděl na kole, cestou však spadl a utrpěl další zranění v obličeji. Zakrvácené kolo nechal stát poblíž ulice, kde rodina bydlela, zbylých pár set metrů došel pěšky.

Pro kolo poslali právě Jindřišku

Když Jindřiška dorazila ze školy domů, Kubiše už tam ošetřovali a ji poslali pro jeho kolo. Na místě ji ale pozorovaly nechtěné svědkyně. Ptaly se, proč kolo bere a dívka odvětila, že patří jejímu otci, který na něm měl úraz. Kolo Jindřiška pak odvedla domů na dvůr, kde si ho později vyzvedl Miroslav Piskáček.

Muže se zakrváceným kapesníkem na obličeji tu obyvatelé před nějakou chvíli viděli také a vysvětlení pro tuto chvíli stačilo. Ženy však tuto informaci rozšířily dál, což u nich nejspíš později vyvolalo strach, kvůli kterému poslaly anonym na pražskou policii a ta jej předala gestapu. Němci tehdy vyhrožovali, že každého, kdo parašutistům poskytne jakoukoli pomoc, popraví i s celou rodinou.

Na výslech putovalo 260 dívek z okolí

Anonymita velkoměsta zafungovala, ženy Jindřišku neznaly jménem. Její matka ji navíc ostříhala, aby byla k poznání ještě méně. Anonymní udání však vedlo k tomu, že 3. června gestapo zatklo a odvedlo 260 dívek a mladých žen, které bydlely nedaleko místa odstaveného kola, přibližně do 15 minut chůze, a Jindřišky se to týkalo také.

V Petschkově paláci pak musely všechny chodit dokola s jízdním kolem a průzorem pro filmovou promítačku je pozorovaly právě zmíněné dvě svědkyně. Nepoznaly ji, nebo ji možná poznat nechtěly. I tento psychický tlak Jindřiška ustála a sama se neprozradila.

Zastřelili ji i s celou rodinou

Možná by z toho všichni vyvázli, kdyby nebylo zrady Karla Čurdy, možná ale také ne, protože Němci si vedli záznamy o Češích vystěhovaných ze Sudet i o těch, kteří patřili k Sokolu. Dne července 1942 si gestapo přišlo pro celou rodinu. Skončili v Terezíně, odkud je 23. října téhož roku převezli do koncentračního tábora v Mauthausenu. Tam je následujícího dne zavraždili ranou do týla. Jindřiška byla popravena v 11 hodin a 12 minut jako vůbec nejmladší oběť tohoto tábora.

V podobný čas zemřela většina rodiny Novákových, její rodiče Václav a Marie, sestry Miroslava a Anna a bratr Václav. Jako jediná válku přežila její nejstarší sestra Marie, která se provdala za Němce a otec ji za to zavrhl. S rodinou se nadále nestýkala a teprve po válce se přestěhovala do Prahy i svými dvěma syny, kteří se pravdu o svých příbuzných dozvěděli až po delší době. V Mauthausenu v onen den popravili Němci i řadu dalších členů odboje, mezi nimi byl i patnáctiletý Miroslav Piskáček, který od Novákových kolo převzal a odvezl ho do Vysočan, aby jej vrátil Jaroslavu Smržovi, který jej parašutistům zapůjčil.

Zdroje: Wikipedia, info.cz, Reportéři ČT, Krvavá léta

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT