Starověká lednice – Peršané už okolo roku 400 před n. l. uchovávali led ze zmrzlých řek ve stavbách jakčal

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Lednici považujeme za moderní vynález a často přemýšlíme, jak se bez ní lidé dříve obešli. Málokoho by ale napadlo, že skladování ledu znali a používali už starověcí Peršané okolo roku 400 před naším letopočtem. V subtropickém podnebí stavěli velké stavby nazývané jakčal. Led získávali během chladných měsíců ze zamrzlých kanálů a přes léto jej pak skladovali právě v nich. V oblastech dnešního Íránu, Afghánistánu a Tádžikistánu se dodnes užívá výraz jakčal i pro označení moderních lednic.

Led získávali ze zamrzlých umělých kanálů

Perský výraz jakčal znamená v překladu ledové jámy. Stavby opravdu představovaly velké jámy, nad nimiž se tyčily vysoké věže kuželovitého tvaru s velmi silnými stěnami, které umožňovaly cirkulování ledového vzduchu i v těch nejteplejších měsících, kdy teploty běžně dosahují 40 °C. Led, který po celý rok sloužil ke konzervaci potravin a nápojů, případně i k ochlazování budov, získávali starověcí Peršané v během zimních měsíců z vybudovaných vodních kanálů a nádrží. Ty se nacházely buď v podzemí, nebo je alespoň stínila vysoká zeď, aby přes noc snáze zamrzaly. Jakmile vznikla vrstva s tloušťkou okolo půl metru, rozřezali led na kostky a přepravili jej právě do jámy jakčalu.

Stavby jakčal se skládaly ze dvou částí – podzemní jámy, v níž se skladoval led, a nadzemní kuželovité věže. Jámy hluboké několik metrů mohly mít objem až 5000 metrů krychlových a věž se nad nimi tyčila do výšky 11 nebo i 15 metrů. Její stěny o síle zhruba dvou metrů (někdy i více) se stavěly z hliněných cihel a omítaly speciální hydroizolační hmotou sestávající se z písku, jílu, vaječných bílků, vápna, kozí srsti a popela. Jak ale na tuto směs a správné poměry jednotlivých surovin přišli, už se zřejmě nedozvíme. U vrcholu věže stěny dosahovaly jen něco okolo půl metru tloušťky a nacházel se tam i malý otvor, kterým dovnitř proudilo světlo.

foto: User:Ggia – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16870139

Starověké perské lednice lákají k výzkumu odborníky z mnoha oborů

Stavby jakčal už dlouho lákají ke zkoumání nejen historiky a archeology, ale i architekty, inženýry a fyziky. Samotnému fyzikálnímu principu udržování vody v pevném skupenství po značnou část roku se věnovalo již několik studií. Jedna z nich se opírala i o moderní poznatky z oblasti nízkoenergetických staveb, na jejichž základě odhadla množství uskladněného ledu v zimě a množství ledu, který přečkal nejteplejší měsíce.

Výzkumy poukazují na to, že velkou roli v udržování nízké teploty na dně jámy hraje právě nadzemní kuželovitý tvar věže, který v letních měsících nejspíše pokrývala vrstva slámy izolující ji od slunečního tepla. Teplý vzduch v ní stoupá vzhůru a ve spodní části se, na rozdíl od venku, udržuje i nadále velmi nízká teplota. Jednou ze zkoumaných teorií ještě zůstává možnost, že po jejím vnějším plášti možná spirálovitě stékala voda, která jakčal také ochlazovala.

Zdroje: misfitsarchitecture.com, maxfordham.com, fieldstudyoftheworld.com, Wikipedia

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT