Skutečně vedou všechny cesty do Říma? A proč vlastně?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Pořekadlo o tom, že „všechny cesty vedou do Říma“ jistě znáte. Najdete ho nejen v češtině, ale i v dalších jazycích, například angličtině či italštině. Jak ale toto rčení vlastně vzniklo a bylo či stále je pravdivé?

Řím jako centrum říše

Rčení pravděpodobně vzniklo již na přelomu letopočtu právě v římském impériu. Jeho latinská podoba, která je známá již z doby císaře Augusta zněla „Mille viae ducunt hominem per saecula Roman. Výrok souvisel s tím, že obrovská říše měla na svou dobu velmi propracovaný systém dopravních cest. Staří Římané vybudovali obrovskou pavučinu cest, která zahrnovala přes čtyři stovky tras s celkovou délkou více než osmdesát tisíc kilometrů. Cesty měly zajistit spojení centra říše s dalšími provinciemi, neboť z obchodních i mnoha dalších účelů do Říma proudilo mnoho lidí.

Z tohoto důvodu tak nechal císař Augustus na slavném Forum Romanum postavit pozlacený kamenný milník. Stál na místě, kde se nacházel pomyslný střed římské říše a sbíhaly se k němu všechny veřejné silnice vedoucí různými branami do Říma. Milník byl pokrytý deskami, na kterých byla vyryta jména hlavních měst římských provincií i jejich vzdálenost od Říma. Vznik rčení, že všechny cesty vedou do Říma, byl tak nasnadě.

zdroj: pixabay.com

Důkaz?

V roce 2015 tři výzkumníci z Moovel Lab, německé společnosti zabývající se urbanistickým designem, umístili na mapu Evropy síť téměř 500 000 bodů. Tyto body nepředstavovaly starověká ani moderní města, ale byla to prostě náhodná místa, odkud bylo možné začít cestu do hlavního města římské říše. Tým pak pomocí algoritmu vypočítal nejlepší trasu do Říma z těchto výchozích bodů. Čím častěji byl daný úsek cesty v různých bodech použit, tím tučněji byl na mapě zakreslen. Jejich výsledky ukázaly fascinující síť cest, které vedly do Říma a po cestě spojovaly další velká města, jako například Londýn, Istanbul či Paříž, která byla v minulosti rovněž součástí starověké říše.

I když to vypadá jako důkaz pravdivosti tvrzení, není tomu zcela tak. Mapa, která vznikla, ve skutečnosti nedokazuje, že všechny cesty vedou do Říma. Kdyby výzkumníci provedli stejný úkol, ale místo toho by se podívali na nejrychlejší cestu ze stejných 500 000 bodů do Berlína nebo Moskvy, mapa by ukázala podobně rozsáhlé množství cest vedoucích do i těchto měst.  

Dědictví říše římské

Přesto nám tento projekt odhalil něco o vytrvalosti římských silnic. Silnice jsou dodnes z velké části navrženy tak, aby spojovaly velká města s hlavním městem, což je potenciálně dědictvím římské říše. Jinými slovy, mnohé z evropských dálnic jsou nástupci římských silnic. To se však v posledních letech začalo měnit, neboť nově budované dálnice se vyhýbají obydleným místům, což znamená, že některé nové dálnice nejsou tak logické jako staré římské trasy.

A to nás přivádí zpět k otázkám: Jaká byla logika výstavby silnic v Římě? Vedly všechny cesty do Říma? Záleží to na významu cesty, logika fungování starověké říše se tolik neliší od moderní země. Římané se snažili minimalizovat trasy, aby ušetřili čas. Hlavní silnice, pokud to geografie dovolovala, vedly po přímých liniích, a spojovaly důležitá města s jinými důležitými městy. Tyto cesty tvořily důležitá spojení, která urychlovala obchod a udržovala vojsko na frontě dobře zásobené.

zdroj: pixabay.com

Hlavní versus vedlejší cesty

Hlavní cesty spojovaly důležitá místa, a tak tak či onak všechny končily nebo začínaly v Římě, ale není to tak, že byste při cestě z Londýna do Paříže museli jet přes Řím, přestože to síť umožňovala. Hlavní cesty byly postaveny z různých vrstev, jako je zemina a kámen, a nakonec na ně byly položeny velké kamenné desky. Nebyly ploché, ale měly jakýsi kopulovitý tvar, aby umožňovaly správné odvodnění. Kromě hlavní cest, ale samozřejmě existovaly i cesty vedlejší, které spojovaly spíše menší obce a města, než aby nabízely nějakou cestu do Říma. Vedly tedy všechny římské cesty do Říma? Ne, ale spousta důležitých cest tam vedla.

Zdroj: interestingengineering.com, livescience.com

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu